Znouzectnost se vrací s beatovou prostotou

Chvíli potom, co jsem se ke Znouzectnosti téměř před dvaceti lety dostal, mi někdo řekl, že je to punková skupina. Chvíli jsem se kvůli tomu cítil zklamanej. Cože? To jí poslouchají i punkáči? Není to pro ně škoda? Naštěstí mě to brzy přešlo, protože jsem pochopil, že to punk moc není, a i kdyby doopravdy byl, je to úplně jedno. Jsou to prostě písničky. Dobré písničky. Styčné body si na nich mohou najít punkáči, folkáči i ti mezi.

Od té doby zůstala kapela stále stejná. Co dva až tři roky vydávala nové desky, že byste si podle toho mohli řídit hodinky (pokud je seřizujete podle let). Od posledního kousku Heavy Model ale uplynulo už šest let, což je na kapelní poměry nebývale dlouhá doba. Všichni věrní fanoušci se tudíž nové desky nemohli dočkat. A jaký tedy čtrnáctý zářez Beat simplicitas je?

Přesně v duchu názvu, který vtipně poupravuje latinský citát Beata simplicitas, což znamená blažená prostota. Opět se jedná o jejich trademarkový „jednoduchý beat“, za který se Znouzectnost nemusí stydět a taky evidentně nestydí, když po něm pojmenovali i album. Nahrávání tentokrát probíhalo bez hostů, jen v základní trojčlenné sestavě Déma, Golda, Caine, ve které poslední roky vystupují. Měl jsem obavy, jestli mi absence sága a příčky nebude chybět a nahrávka nevyzní příliš chudě, ale e funguje i tak (několik výborných desek už takhle dříve nahráli). Prázdnější plochy zaplnily vícehlasy a více prostoru pro své typické kvílení dostal i bubeník Caine. Oproti posledním nahrávkám je tato možná o malinko punkovější, ale opravdu jen o malinko. A samozřejmě nechybí ani pomalá balada, kterou prý Caine na každé desce vyžaduje. Novinku představuje pro kapelu poněkud netradiční „vyprávěný“ příběh Ziggy Boy. Jinak je vše na svém místě, včetně typické melodičnosti, textové přemýšlivosti i hravosti. (A opět výborných Goldových koláží v bookletu.) Napsat jednoduchý, melodický, rychle zapamatovatelný song s dobrým textem je umění, které by se mělo docenit, navíc to, že Znouzectnost zní „stále stejně“, není v jejich případě nevýhoda, ale přednost.

Znouzectnost sice říkají pořád zhruba to samé, ale to neznamená, že by tím nemohli oslovit i nové fanoušky. Hodně posluchačů uvádí jako nejoblíbenější desku tu, kterou od určité kapely slyšeli jako první. A já věřím, že v dnešní době by to pro mnohé mohla být i Beat simplicitas.