Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.12.2013
Letošní Record Store Day přinesl spoustu krásných releasů, ale tohle EP je skutečný poklad. A Place to Bury Strangers se na posledním albu Worship sice poněkud zacyklili, ale ztracenou formu našli opravdu rychle. Vůbec první covery v historii kapely pojali štědře, natočili jich hned sedm a rovnou všechny od jedné kapely. Dead Moon je jedna z polozapomenutých (a veledůležitých) punkových part působící na přelomu osmdesátých a devadesátých let, možná teprve nyní přichází pořádně ke slovu generace lidí, které ovlivnili nejvíce. Písně Dead Moon měly vždy mírně hřbitovní atmosféru; temné, divoké a teskné nápěvy brooklynské trojici sluší, navíc jejich náladu dokáže Oliver Ackermann ještě znásobit skvělou prací se zvukem a dynamikou.
Masivní Don't Burn the Fires na úvod řekne mnohé – A Place to Bury Strangers ji interpretují s pokorou, ale zároveň jí dávají vlastní nezaměnitelnou podobu pomocí mohutného zvuku a výbušných efektů, na které má Ackermann patent. I'm Wise, Graveyard nebo Don't Look Back díky ostrému, skřípavému a často až industriálnímu soundu oblékli do nového slušivého kabátu, jejich minimalistická údernost a jednoduchost se ale neztratila. Kytara samozřejmě spílá a běsní, ovšem Ackermann efektová řádění kočíruje, aby co nejvíce vynikly stále svěží melodie. Hutností a úsporností tak 12" Strange Moon připomene doby Jesus & The Mary Chain nebo prvních alb Dinosaur Jr. APTBS tímhle releasem možná pomohli odkazu Dead Moon více než nedávné reedice, z každého tónu je zjevné, jak si tohle natáčení užili.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
