Bára Jurašková | Články / Recenze | 20.07.2020
Dvojice producentů Martti Kalliala a Ville Haimala aka Amnesia Scanner debutem AS (2016) následovala trend v elektronické hudbě, který Simon Reynolds pojmenovává slovem conceptronica a v úvodu k článku o konceptuální elektronice píše: „Proč se zdá, že tolik elektronické hudby uplynulé dekády patří do muzeí místo do klubů?“ Stejně tak se dá pozorovat i vzrůstající zájem hudebníků o životní prostředí. Podle vyjádření kapely by nová, druhá výraznější deska Tearless (2020) měla být aktem rozchodu s planetou. Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme pomalu ničit, nebo rozchod s přírodou, které se čím dál víc snaží naše technologická společnost vymanit.
V kontextu jejich dřívější tvorby překvapí klidný rozjezd desky. „Blížíš se do středu labyrintu,“ hlásí v půlce nahrávky track Call of the Center a právě tam jsme každou další skladbou vtahováni, abychom byli pozření bájným minotaurem. Nahrávka je posledním smířením nad předem prohraným soubojem s přírodou. Takovému chápání nahrává i název Tearless (bez slz). Klipy, které vyšly k trackům AS Going a AS Acá – jeden ve spolupráci s britskou producentkou LYZZou a druhý s vokály i tváří groteskně divoké intermediální umělkyně Lality –, dokumentují rozervanost naší identity, rozpadající se s každým dalším krokem k pomyslnému středu bludiště.
Album končí nihilistickou odevzdaností v dětsky písničkové AS U Will Be Fine, která je hrozivější a hůře stravitelná než zbytek desky. Novinka se totiž otevírá širšímu publiku více než jejich předešlá diskografie. Skladba AS Too Late je minimalistickým, ale vděčným party trackem, zatímco AS Acá zas earworm, ve fanouškovských diskuzích charakterizovaný jako „něco, co by napsala Shakira posedlá démonem“ – tvrzení dobře vystihuje hranici mezi popem a zvrácenou mystikou, na které je Tearless postavena.
Ačkoliv byla deska nahraná před pandemií, ve zmíněném klipu k AS Going velmi explicitně reflektuje zoufalé odcizení lidí zůstávajících ve spojení se zbytkem světa už jen za displeji všemožných zařízení. Labyrint popsaný na nahrávce, bludiště všech smyslů, které v ní můžeme hledat, i směsice symbolů, kterými se Amnesia Scanner obklopují, ústí v neprostupný, pro dvojici typický chaos. A ten jim, doufejme, nikdy nedovolí naplno uniknout ze zorného pole posluchačů okrajových elektronických žánrů.
Amnesia Scanner – Tearless (Pan, 2020)
album na Bandcampu
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.