Články / Recenze

Elephant Stone jako R.E.M. se sitárem?

Elephant Stone jako R.E.M. se sitárem?

Jakub Hudák | Články / Recenze | 09.03.2013

Vzpomínám si, jak jsem poprvé slyšel Paint It Black od Rolling Stones, abych potom zjistil, že ten zvláštní bzučivý zvuk kytary produkuje ve skutečnosti sitár. Indická hudba a orientální stupnice si od té doby zajistily stálou pozici v zásobě témbrů a melodií západní hudební tvorby – například Michael Karoli přisuzoval zvláštnost svého hraní právě zájmu o východní hudební tradici. Potom se není čemu divit, že člověk, který hrál s The Brian Jonestown Massacre a The Black Angels, inkorporuje do svého vlastního hudebního projektu zrovna indickou hudbu.

Rishi Dhir, zakladatel kapely Elephant Stone, se k indické bollywoodské hudbě dostal přes své velmi muzikální rodiče, a proto ho můžeme slyšet jako hostujícího hráče na sitár v nahrávkách The Brian Jonestown Massacre – zároveň ho však jeho bratr vystavil poslechu kapel jako Beatles, Rolling Stones a Who, a proto ho na většině dnešních fotek vidíme ne se sitárem, ale s basou Rickenbacker, na níž má nálepku hinduistického znaku Om. Název Elephant Stone vychází jak z titulu jedné písně od Stone Roses, tak z označení pro sošku hinduistického boha Ganéši.

Od alba, které nese název totožný s názvem kapely, jsem čekal manifest hudebního programu, ale při poslechu se spíš zdá, že svůj zvuk stále hledají. Deska nabízí deset víceméně pop-rockových skladeb s výrazně vzestupnou kvalitou, jež zpočátku jen nuancovaně reflektují acidrockové inspirace a kulminují v osmapůlminutové The Sea of Your Mind, jednoznačně největším zážitku z celé desky.

První čtyři skladby nutí vzpomenout na R.E.M. a kdybych je slyšel znít z rádia, asi bych si jich ani nevšiml – snad kromě fuzzových náznaků v Setting Sun. Vokály připomínají zpěv Loua Barlowa, když hrál ve Folk Implosion, a jsou celkem obyčejné; v Hold Onto Yr Soul se dokonce objeví i sborové „ooh“, podkreslující vrchní hlas, a to už skutečně váhám, jestli je to opravdu ten samý člověk, který nahrával s droneovými Black Angels. A Silent Moment s hrdelními vokály mě přesvědčila že ano a kromě drobného zklamání jménem Love the Sinner, Hate the Sin, které vše vrací do popových vod, jsem až do konce desky naprosto spokojený.

Těžko říct, co na základě eponymního alba soudit o budoucnosti kapely, nevěřím, že by měli našlápnuto k tomu, aby výrazně ovlivnili hudební scénu – vše, co předvádí, jsme už někde viděli. Zbývá snad jen doufat, že si napříště vyberou mezi R.E.M. se sitárem nebo experimentálností, jakou předvedli v Sally Go Round the Sun, a že si zvolí správně.

Info

Elephant Stone – Elephant Stone (Hidden Pony, 2013)
www.elephantstonemusic.com

foto © Bowen Stead

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace