Články / Profily

Medvědovo psychrockové okénko III: John Fahey

Medvědovo psychrockové okénko III: John Fahey

Jakub Ďuraško | Články / Profily | 12.01.2013

Vzpomenout si, kdy jsem poprvé slyšel hudbu Johna Faheyho nebude vůbec těžké. Bylo to před sedmi lety v listopadu, po cestě z Turína do Mineheadu v Anglii na festival ATP Nightmare Before Christmas, který tehdy kurátoroval Thurston Moore. V dodávce jsem měl divnou a divně pedantskou kapelu My Cat Is an Alien a v kazeťáku se točil jejich mixtape. Při průjezdu tunelem Mont Blanc mě uhranula akustická kytarová skladba. A byl to John Fahey. Když jsme po úmorné (asi dvacetihodinové) cestě konečně dojeli na ATP a ubytovali se v areálu festivalu, prohlížel jsem si program festivalové televize (ano, který taky sestavil Thurston Moore) a shodou okolností ještě ten den byl na programu živák Johna Faheyho z kdysi kdesi v Německu. Asi chápete, že díky tomuhle dvojitému ataku jsem byl lapen a po návratu z turné (mimochodem skončilo tak, že nás při vykládání dodávky v Turíně okradla dvojka grázlů na mopedu a ukradla kapele batoh se všemi penězi) jsem se do Faheyho slušně obul a do jeho hudby bezpochyb zamiloval a provází mě dodnes.

John Fahey (28. 2. 1939 – 22. 2. 2001; vystudovaný filozof a religionista) je zakladatel stylu „american primitivism“, což je směs blues, folku a raga, přičemž indická raga je na tom všem asi nejdůležitější. Zjednodušená a barbarská definice ragy je taková, že se jedná o pět a více not, ze kterých je vystavěna melodie, potažmo celá skladba, ale zdaleka nejdůležitější je nálada a práce s několika neustále se opakujícími notami. V případě amerického primitivismu je toho téměř výhradně docíleno akustickou či steel kytarou – Fahey však za více jak čtyřicet let hraní svůj styl v mnohém rozšířil, pracoval s ruchy, samply nebo nahrával s celou kapelou.

Pokud bychom chtěli Faheyho popsat bez jakýchkoliv chytráckých plků, postačí říct, že to byl génius, který to měl „tak trochu v piči“. Kromě nezměrného hudebního talentu vládnul i perem, psal vlastní memoáry (např. o svém bizarním dětství) i fantaskní povídky. Ovšem o nich bychom dnes nevěděli zhola nic, kdyby Jim O'Rourke (klasik chicagské improv scény a pozdější člen Sonic Youth) nedorazil včas před Faheyho dům a nevysvobodil originály jeho ručně či strojově psaných textů z popelnic, kam je Fahey zcela bez zájmu o své dílo vyhodil. O'Rourke je přepsal a ve spolupráci s labelem Drag City vydal knižně v knize How Bluegrass Music Destroyed My Life a Vampire Vultures. Čtení je to hodně zajímavé a je dobře, že nakonec spatřilo světlo světa.

Asi jedním z největších Faheyho úspěchů mělo být angažmá na legendárním snímku Zabriskie Point režiséra Michaela Antonioniho. Ten si usmyslel, že Fahey je ideální kandidát na post autora hudby, tudíž mu zaplatil letenku do Říma a Faheyho úkol bylo pilně pracovat na soundtracku. Fahey složil hudbu během několika dní, resp. hodin a zbytek římské návštěvy věnoval turistice, přičemž Antonioniho a jeho asistenta vodil za nos a tvrdil jim, že na hudbě stále pracuje, což bylo ostatně jako věrohodné, nikdo neočekával. Když si Fahey užil Říma, domluvil si s Antonionim pracovní večeři, tam se však dostali do hádky o politice, která vyústila ve rvačku, ve které si Antonioni urval prohru. Zhrzený si pak najal Jerryho Garciu z Grateful Dead, který soundtrack částečně dokončil a částečně si vypomohl Pink Floyd, Kaleidoscope apod. I tak se ale jedna Faheyho skladba do filmu vloudila, a to Dance of Death, jedna z nejznámějších Faheyho kompozic, nikoliv však nejlepších. K posouzení je celá a vskutku masivní diskografie – já doporučuju výběr The Best of John Fahey (1959 - 1977), jenž vyšel na jeho vlastním labelu Takoma, anebo Yellow Princess. Pokud zjistíte, že je vám Fahey po chuti, zklamat se v jakémkoliv kousku jeho diskografie je téměř nemožné.

Medvěd udává pivní level 1.5 / 5 a level zhulenosti 4 / 5!

Info

John Fahey (usa)
www.johnfahey.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Model/Actriz: Cválaví jezdci taneční apokalypsy

Jan Krejča 05.08.2024

Nepotlačovat emoce, touhy, ani chuť po zvukové dekonstrukci. Ve středu společně s Lakoon v Bike_Jesus.

Niño de Elche, zabiják flamenka

Jiří Moravčík 08.07.2024

Tak jak ho podle něho Pánbůh umístil do nepatřičného těla, je mu těsné i flamenco a než by se jeho pravidly nechal omezovat, identifikuje se jako ex-flamenco. Letos na Colour…

Kim Gordon, relevantnější než kdy dřív

Jan Krejča 29.06.2024

Každá osobnost bývá potomkem svého díla, každá osobnost bývá poměřována silou charizmatu. Ne každá však dosáhne ideální kumulace zkušenosti, přehledu a nadčasového přístupu v pozdějším věku.

Full Moon Stage 2024: ||ALA|MEDA||

redakce 22.03.2024

Hutné a pestré taneční rytmy doplňuje industriální produkce i jasně psychedelické poselství, daleko nejsou karibští experimentátoři a rukodělná elektronika Nyege Nyege.

Full Moon Stage 2024: Lenhart Tapes

redakce 21.03.2024

Projekt, za kterým stojí někdejší srbský kulturní publicista, bývalý člen noiserockové kapely Klopka za pionira a dua Pamba Vladimir Lenhart.

Full Moon Stage 2024: Aunty Rayzor

redakce 20.03.2024

Její rýmy vždy krájející správný beat s precizností skalpelu jsou jedním z nejvýraznějších exportních produktů Hakuna Kulala po boku dalších raperek jako MC Yallah.

Full Moon Stage 2024: Fat Dog

redakce 20.03.2024

Pětice pokračuje v ADHD produkci scény okolo klubu Windmill (Black Midi, Squid), tamní kapely se nerozpakují mixovat téměř cokoli, co projde kolem nich.

Full Moon Stage 2024: Derya Yıldırım & Grup Şimşek

redakce 19.03.2024

Fenomén anatolské psychedelie pronikl do širších kruhů před více než dekádou, skupiny jako Baba Zula jej prosadily mezi hudební fajnšmekry.

Full Moon Stage 2024: Irreversible Entanglements

redakce 18.03.2024

Jejich improvizovaný, konfrontační způsob hraní v propojení s mluveným slovem je zbaven jakékoliv abstrakce a místo toho volí formu jasného, ritualistického apelu plného hněvu.

Full Moon Stage 2024: Freekind.

redakce 18.03.2024

Za jemnými elementy R&B, jazzu a neosoulu nasátými něžností a křehkostí na míru Lauryn Hill se skrývá prosté motto „be free. be kind“.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace