David Šír | Články / Recenze | 25.02.2015
Pokud máte v povědomí Tibetskou knihu mrtvých nebo aspoň film Enter the Void, nejlepší průprava k poslechu novinky Noaha Lennoxe alias Pandy Beara je za vámi. Album se Smrtkou v názvu tematizuje zážitek rozpouštění osobnosti do jiných sfér reality a v podání bubeníka indie psychedeliků Animal Collective je to barevný trip; organické tropy zdeformovaných samplů vám dají zažít (téměř autentický) out of body experience. Jako demonstrativní doplněk velkého příběhu života, smrti a opouštění těla.
Popořadě. Člověk se narodí prázdný a stoprocentně open-minded. Systém se mu ale brzo zakousne do nohy (This dog got bit on a leg/ He got a really big chip on a leg), promění jej v kolečko soukolí. Co zbývá, je únik (Become an oaf again/ Trip a lot, trip a lot). Pokud je dost silný, možná se znovu postaví na nohy a bude zkoušet překonávat vnitřní i vnější limity (To break what's in the DNA/ You should lead them to a new place). Podle buddhistického návodu se zbaví ulpívání na věcech, rozpustí individuální ego ve světě kolem a nakonec v metafyzické prázdnotě, vedoucí někam pryč (As a ship/On a sea/Cuts the froth).
Lennox žije poslední roky v Lisabonu. Ať už jde o prosluněnou atmosféru, nebo symboliku moře napříč albem, místo se na zvuku podepsalo. Stejně jako narození dětí – odtud téma koloběhu života. Vzpomínky na vlastní mládí pak řídily výběr některých samplů, uslyšíte třeba kusy beatů 90s hip hopu. Ty se s dalšími nástroji mísí v barevném kotli žánrově stěží definovatelného experimentu, který zároveň nemá daleko k popu. Zvuk Animal Collective je natolik autentický, že ho poznáte okamžitě, v minulé dekádě určoval trendy, i když je otázka, jestli se mu to ještě někdy podaří. Oproti záplavám současné (často počítačově sterilní) elektroniky Lonnoxova hudba dýchá a zní zatraceně organicky.
Živočišného pocitu dosahuje i tím, že při skládání nepoužívá chirurgicky přesný software, ale takový, který mu dovolí dát prostor nepravidelnosti. Posluchače záměrně mate, znemožní mu rozeznat nástroj od nástroje a všechno nechává slít do jednoho opojného proudu, který ho vede do „psychedelického sladkého bodu“ (prý odjakživa smysl Lennoxovy hudby), k vnitřnímu procítění příběhové linky alba. Mládí je plné energie (Mr Noeh), s rozpouštěním osobnosti v textech se rozpouští i hudba do abstraktnějších tvarů. Zamlžená harfa v Tropics of Cancer (tematizující umírání) zalije člověka horečnatou vlnou tepla, a když pak začne ve zvláštních harmoniích klesat, jako by vážně odnášela mysl jinam. Finální Acid Wash vykoupe a rozpustí ve sladkém hluku.
Noah Lennox si vybral velké téma, jako stvořené pro opus magnum. A tím do jisté míry vážně je. Léta budovaný styl zní lépe než kdy dřív, z alba je cítit uvolněná vyrovnanost, díky které slovům o osvobození snad i uvěříte. Panda Bear Meets the Grim Reaper nezní megalomansky a ani revolučně, rozruch jako (skoro deset let stará) Person Pitch nevyvolá. Jak ale řekl Lennox v jednom interview: pokud by měl skončit jako Panda Bear s hudbou, udělá to teď. Lepší tečku si těžko představit.
Panda Bear - Panda Bear Meets the Grim Reaper (Domino, 2014)
www.pbvsgr.com
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.