Akana | Články / Recenze | 26.04.2014
Zatím nejdelší vydavatelská pauza Becka Hansena končí přiznaným navázáním na album Sea Change z roku 2002. Podobné nálady, podobná muzikantská parta, ale i podobně kvalitní repertoár. Svojí intimní písničkářskou polohou už nikoho nepřekvapí, to ale neznamená, že mu to v ní nesluší. Řeka, do které podruhé vstoupil, není úplně stejná a žízeň po jemných, psychedelicky zastřených folkových písních zahání stejně dobře jako Sea Change.
Melodie jsou většinou nevtíravé, sladce a líně se rozpíjejí a udržují posluchače v rozpoložení daném titulem desky, v jakési melancholické ranní mezeře mezi spánkem a denním shonem. Ani rozjásaný optimismus, ani tíživá deprese, spíš sebezpytná kombinace obojího, hořký úsměv, opatrné naděje. Morning Phase ale není jednorozměrné nebo fádní album. Beck se svými spoluhráči dobře vědí, jak v rámci takhle pocitově sevřené kolekce udržet pozornost, jak písničky aranžérsky okrášlit a odlišit.
Příjemně akustický sound s převahou kytar doplněných dalšími strunnými nástroji (banjo, ukulele, charango) a vzdušnými klávesami není neměnný. Na košatější singlovku Blue Moon navazuje táhlá Unforgiven definovaná zamlženým klavírním odbíjením, následující Wave (obě tvoří kontemplativní střed alba) nemá svojí orchestrální vznosností daleko k esoterické majestátnosti Dead Can Dance. V Turn Away můžeme zaslechnout křehkou nadýchanost Simona a Garfunkela, živější a pro celek nejvíc charakteristické jsou Heart Is a Drum, Say Goodbye nebo Blackbird Chain. Tím, co písně naopak spíná dohromady, jsou všudypřítomné levitující vokály v pozadí a mocná echa.
Nepředpokládám, že by Beck ztratil zálibu ve zvukových poťouchlostech a mísení stylů a chtěl by se nastálo uvelebit pouze v melancholicky folkovém pelíšku. Myslím, že patří k těm neposedům, které ani věk nepřipraví o hledačský zápal. Morning Phase lze brát jako jeho další tvůrčí etapu, v tomto případě návrat do míst, kterými už jednou prošel a správně usoudil, že stojí za to o nich ještě jednou povyprávět. Příště ho cesta může zavést zase úplně jinam a taková nejistota je živou vodou jak pro umělce, tak posluchače.
Beck – Morning Phase (Capitol, 2014)
http://www.beck.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.