Články / Recenze

Bratři a sestry věčného syna (Damien Jurado)

Bratři a sestry věčného syna (Damien Jurado)

Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 03.04.2014

Aby bylo od začátku jasno, Brothers and Sisters of the Eternal Son Američana Damiena Jurada je skvělá deska. Místy zní, jako kdyby Robin Pecknold z Fleet Foxes natočil sólovku, ale to dělá ten falset. Ten zpropadený, vysoko posazený hlas, kastrující stín lišek bystroušek. Damien Jurado sice nedosahuje epické mystiky až sakrálního patosu Fleet Foxes, ovšem tam, kde oni excelují výpravnou, šťavnatou akustickou kytarou, tam Damien věří na extatickou basovou linku. Vně těla lo-fi kytarovky a folkového zpěvu se pne páteř neotřelých bicích a občas až dubových basových groovů, které téměř neuhnou z riffu. Sázka na monotónně minimalistickou rytmiku byla v tomto případě trefa do černého.

Úvodní Magic Number začne jako Zooropa od U2, ale po pár taktech už nás atmosféra vcucne jako černá díra a hned je jasné, že tohle nebude jen tak. První stříbrná vlaštovka Silver Timothy nenechává vydechnout a Return to Maraqopa (Maraqopa je jeho předchozí deska z roku 2012) zvolní a podtrhne, že není proč se do Maraqopy (potažmo do Zooropy) vracet. V Metallic Cloud se pod zpěvem rozvinou tklivé chorály, které nás připraví na cestu do Jericha. Zefektovaný, nahallovaný a naléhavý zpěv v Jericho Road pak opět jak vlna klestí cestu k perle desky Silver Donna a závěrečnému stříbrnému tetraptychu. Ani lehounká bonga a akustická kytara nás nepřipraví na tuhle jízdu. Nad striktním a zároveň s lehkostí hraným basovým motivem se nese éterický hlas. Vrstvy harmonií lehce doplní delaye, vypluvší už v předchozí Jericho Road, a systémem klid/napětí/klid skladba dopluje do přístavu Silver Malcolm.

V tuto chvíli nelze nezmínit poslední desku Goldfrapp - Tales of Us, kde jsou písně pojmenovány, stejně jako tady závěrečný chór bratří a sester, křestními jmény. Tak propluje i Silver Katherine a jakmile u lehce unavené Silver Joy pocítíme, že deska jaksi ztrácí dech, nasadí Damien poslední, až beatlesovskou, sluncem zalitou, prosvětlenou, seržanta Pepře připomínající Love Is All You Need a dalšími broučími triky zářící Sun Is in Our Mind. Nic víc, nic míň, amen, bratři a sestry. Věčnost začíná.

V pořadí jedenáctá sólová deska „skrytého Kanaďana“ ospravedlňuje klišé o zrajícím víně. Lví podíl na zvuku desky má jistojistě i producent Richard Swift, který s ním spolupracoval i na dvou předchozích nahrávkách, a pravděpodobně díky němu zní tak kompaktně. Textově se album vine na pomezí snu a skutečnosti, což dokazuje i nasamplované chrápání v závěrečné Sun Is in Our Mind. A protože zenové příběhy mají pointu zakopanou hluboko ve významových zkratkách, ponechám i já tuto recenzi ukončenou podobně. Přesně tak totiž končí i deska. Prostě tak.

Info

Damien Jurado - Brothers and Sisters of the Eternal Son (Secretly Canadian, 2014)
http://damienjurado.com

Live: Damien Jurado (us) + Sítě
12.06.2014 20:00 | 007, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace