Chytit za srdce pokaždé jinak – Built to Spill

Zní to neuvěřitelně, ale Built to Spill našli zásadní složku svého zvuku už na první desce v roce 1993, a to i přes počáteční kolotoče v sestavě. Lví podíl na tom má zakládající člen Doug Martsch a jeho rozvířené kytary a laxní zpěv s velmi osobitým citem pro melodie. Bavíme se ovšem o melodii raného klubového indie rocku ve Spojených státech. Tedy o grungovým a hardcorovým křikem prokládaném rozvolněném vyprávění. Bylo to ale až druhé, melodičtější a kytarově dráždivé album There’s Nothing Wrong With Love, které vedlo k širšímu ohlasu a podepsání smlouvy s majorem.

Postupně se téměř vytratilo roztřesené kvílení protáhlých vybrnkávaných partů, zvuk rostl a sílil a dostával srozumitelný koncept. Tak vznikly populární a zpropadeně chytlavé kousky Perfect from Now On a Keep It Like a Secret. Písně se časem semkly a staly se přístupnými a zároveň obsáhlými výpověďmi, až vyústily v překvapivě jednoduché a klidné There Is No Enemy. Díky těmto tendencím je Untethered Moon jako Startka po roční tabákové abstinenci. Built to Spill navazují na hutnost kytar, ale samotná struktura písní se vrací velkým obloukem zpátky. Sóla přicházejí v nečekané chvíle, melodie se několikrát obrací a skrze rozklíženou hlasovou linku se derou rozmanité efektové deformace.

Poslouchat kytary je vůbec ďábelská zábava, jsou tak živé, nenucené a rozdováděné... Je to čerstvý vítr do zatuchlé monumentality, v níž se Built to Spill dávili posledních pár let. Untethered Moon má ráz a hlavně jedinečný charakter, který se po devadesátkách začal poněkud vytrácet. Pořád to ještě není úplně ono, desce chybí zásadní moment. Těžiště. Nezapomenutelný bod, díky němuž posluchači tajili dech. Což je dáno kompoziční opatrností, kterou Doug Martsch sice konečně upozadil, ale zcela na ní nerezignoval. Pro Built to Spill platilo, že jejich skladby dokáží chytit za srdce pokaždé trochu jinak. Spoustu pozoruhodných momentů objevíte až na poněkolikáté, nicméně rozkrývání si budete užívat, protože album je plné poctivé kytarové práce (sic).

Built to Spill jsou tak trochu pozapomenuti na koleji odkloněné od jiných indie velikánů, jimž byli částečnou inspirací. Modest Mouse. Těm nemalá skupina fanoušků vyčítá, že nezůstali u svého původního zvuku, velice podobnému právě Built to Spill. Jenže jak je vidět, tahle cesta už je obsazena. Kombinaci kytarové rozjívenosti, nesmělosti, upřímnosti a opilosti má patentovanou Doug Martsch. A už skoro čtvrtstoletí na tom není třeba nic měnit.