Články / Recenze

Colin Stetson a trýznivý dotek hudby

Colin Stetson a trýznivý dotek hudby

Jakub Koumar | Články / Recenze | 06.02.2014

Každý nástroj má svého mistra a génia. Tvrdit, že Colin Stetson je tím nejvyvolenějším saxofonistou, je možná odvážné, ale jeho neskutečně široký záběr, technika hry a vůbec zacházení s hudbou stojí mimo prostor, jaký je většina posluchačů schopna obsáhnout.

Sólová tvorba Colina Stetsona by se dala označit jako experimentální, ovšem zároveň se tomu termínu vzpírá. Tohle není Daniel Kientzy nebo Evan Parker, tedy ne že by to neuměl nebo snad odmítal, např. na famózní desce Stones s Matsem Gustafssonem řádně zaměstnal naši kapacitu pro hlubinný poslech, fanouškům moderního jazzu zase rozehřály srdce komplikované pasáže z nahrávek Slow Descent nebo Tiny Beast.

Trilogie New History Warfare, započatá roku 2007, je jiná, stojí na dosah ruky každému. Její první díl byl sice náročnější, silně kontrastní a plný objevování možností nástroje, s melodickými hrátkami divokými a nejasnými, už tady byl ovšem obrovský potenciál, který explodoval druhým dílem o čtyři roky později. Košatý, dráždivý a uhrančivý produkt se právem dostal do nejrůznějších výběrů desek roku, navíc přidal zpěv Laurie Anderson a Shary Worden a mixu se ujal sám Ben Frost.

A ten se poté nezdráhal třetí díl nejen namíchat, ale ujal se celé produkce, a určitě věděl proč. Představte si saxofonistu stojícího uprostřed místnosti s několika mikrofony. Nejsou tu žádné jiné nástroje, ani efekty. Jen Colin Stetson a saxofon, který pod jeho rukama zpívá, sténá, hartusí, křičí, nadává, bručí a naříká. Vše v minimalistických osnovách z krátkých a opakujících se motivů, které se decentně mění, rozvíjejí a ztrácí ve změti poblázněných smyček. Nikdy ale nezmizí. Vždy cítíte linku vinoucí se celou skladbou.

Na pozadí smyček se odehrává spousta dalších dějů. Chvílemi vámi vibrují předlouhé drony přerůstající v hrozivý hněv otřískaného kontrabasového saxofonu, z něhož proudí skřípot pendlující mezi konsonantním vřískáním (jo, zní to šíleně) a akustickým noisem. Drásavost se místy snaží ze všech sil dotknout svých ambientních protipólů a celé je to protkané nebeskou nití Colinova zpěvu. Ten v trilogii slyšíte vůbec poprvé.

Zní to strašně komplikovaně? Není! Stetson pracuje se všemi prvky nenuceně a přirozeně a poslech desky je veskrze pocitový, syrová, strhující, trýznivá a ryzí, taková je, přitom nadýchaná a libozvučná, i když zároveň ochraptělá. Kolem Colinových nápadů jako by se otáčel celý svět, jako by právě jeho hudba byla hnacím motorem planety. A vy ho posloucháte a cítíte, že nepotřebuje nic víc, jen dál hrát.

Potřetí rozdává Colin Stetson hudbu bez ohledu na škatulky. Vytknout se mu dá snad jedině to, že závěr trilogie už nemá WOW efekt druhého dílu. I tak jen těžko odtrhnete uši a New History Warfare 3 vám odhalí hudbu v její podstatě.

Info

Colin Stetson - New History Warfare Vol. 3: To See More Light (Constellation, 2013)

http://colinstetson.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Nádej prázdnych tiel (Vojtik)

Richard Michalik, Veronika Vagačová 30.01.2025

Po silnom debute, za ktorý si Vojtik vyslúžil ocenenie RadioHead Awards, šlo očakávať čokoľvek. Jeho odvaha a talent ukazovali hneď viacerými možnými smermi.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Cepín v hlavě (Kid A Mnesia)

Štěpán Šanda 28.01.2025

Procházka výstavou v podobě něčeho blízkého počítačové hře může dobře připomínat pandemickou osamělost. Kid A Mnesia Exhibition.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Poslední zvonění aneb Život Vernona Subutexe

Michal Pařízek 28.01.2025

Život Vernona Subutexe je brutálním popisem společnosti rozpolcené v různých směrech, společnosti, jíž cloumají nenávistné nálady směrem k odlišným rasám, cizincům nebo prostě osobám, které nezapadají.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: „Byly jsme holky a byly jsme trochu divné…“ aneb Holky v punku

Radim Kopáč 27.01.2025

Punk ladies made in ČSSR určitě musely být. Možná ne tak výrazné jako holky z Dybbuku, možná netvořily celou sestavu, ale každopádně tady měly své místo. Na pódiu i pod…

Trochu červené (Lelee)

Veronika Vagačová 22.01.2025

Hravé riffy, prenikavé vokály a nečakané štylistické zmeny sú len pár z ocenenia-hodných kvalít tejto relatívne novej skupiny.

Mramory města, v pokojích mršin (Infamis Tenebre)

Jiří V. Matýsek 21.01.2025

Žádný growl, žádné temné mručení, jakoby tu z vlhkých kobek zněl hlas čisté bytosti, kterou zahnalo lidské nepochopení.

Nový hlas v mé hlavě (Linkin Park)

3DDI3 01.01.2025

Kapela, co má duši, ale nemá hlas. Anebo jo.

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace