Desky roku 2017 podle Full Moonu: 3. místo

Výročním žebříčkům je věnován celý tento týden, představujeme pět domácích a zahraničních alb, která se v hlasování redaktorů a dalších přispěvatelů Full Moonu umístila nejvýše, v pátek pak s celkovým vítězem oznámíme kompletní pořadí. Balancírovali jsme již dvakrát (znáte jak páté, tak i čtvrté místo), tentokrát do třetice subjektivních radostí a krásných bolestí.

Domácí

3. ±0 – s/t (Full Moon Forum) 41 bodů
"Nejdřív ti to přijde jako dobrej nápad, protože je to architektonickej symbol, trochu tajemnej, ale pak zjistíš, kolik to nese praktickejch problémů, může se to používat ve více variantách... Aspoň se o nás lidi tolik nedozvědí." Takhle zpěvák Matyáš Švejdík uzavřel rozhovor s ±0 v březnovém Full Moonu a je dobře, že se to úplně nepovedlo. ±0 jsou jednou z těch kapel, které nejenom že se nikam necpou, ale ještě navíc se mezi sebou sotva dohodnou, kam že by se to vlastně cpát měli. A možná díky tomu se tak nějak plíživě dostanou i tam, kam by to nikdo nečekal, jako třeba před americké Preoccupations. Nebo tak vysoko v téhle anketě. Čtveřice architektů prožila parádní rok a naučila nás novou klávesovou zkratku. A zdaleka nejen nás.

"Když jsem se naivně zeptal, jaký žánr ±0 vlastně hrajou, odpověděl mi jeden vtipálek: No, je to takovej rybník. Měl nakonec pravdu. Kytarový osmdesátky víc než devadesátky, ale pořád stejně daleko. Rybník instrumentálních ploch a sevřený texty. Jsou tu slabší chvíle, kdy kapela působí, jako by se nechala až příliš unášet atmosférou a ztratila se sama v sobě. Jsou tu ohromně silný chvíle – Občas je jedna z nejlépe vygradovaných písní, jakou jsem od české kapely za poslední roky slyšel. Přehrada a Žižkov nabízejí další momenty, kdy si můžeme říct: Konečně ta generace zase dorostla." (Jakub Peřina, Full Moon #72)

47 hlasujících vybíralo ze 109 alb

Zahraniční

3. Slowdive – s/t (PIAS) 27 bodů
Shoegaze. Žánr, který bude s rokem 2017 jistě spojován, respektive s návraty jeho klíčových představitelů. Kromě Slowdive se objevilo také nové album Ride, My Bloody Valentine ho na konci roku stihli alespoň oznámit. Ale budou to mít těžké, Slowdive dali dohromady nahrávku, která nejenže se vyrovná těm ze začátku devadesátých let, ale mnohdy je dokonce předčí. Nezapírá svůj žánr, ale redefinuje ho a posouvá k současnosti mnohem blíže, než se to povedlo mnoha jejich o generaci mladším následovníkům.

"Kapelou navíc zmítaly tvůrčí rozpory a chvíli na to se nad značkou Slowdive na dvě dekády zavřela voda. Reunion v roce 2014 doprovázely zkazky stran nové desky, kterou se britská pětice od začátku zaklínala. Ta nakonec po dvou a půl letech od návratu na pódia skutečně přišla a od prvních tónů je znát, že kapela si dala setsakra záležet. Každičký akord sedí s přesností na milimetry, každá sloka či riff tu mají své místo, slouží celku. K produkci Slowdive nikoho nepustili a pro vydání zvolili malý nezávislý label Dead Oceans (Akron/Family, Califone, Mitski)… Náhoda? Na ty Slowdive v roce 2017 nespoléhají." (Shaqualyck, Full Moon #73)

58 hlasujících vybíralo z 211 alb