Erekce vypálená Schwarzprior

Ostravská elektro-punková rozvědka Schwarzprior vyslala po pěti letech existence na veřejnou zteč svůj debut. Všichni zasvěcení už jistě znají video Železem rty, které dokázalo upoutat přehlídkou klaustrofobně nevlídného zákoutí ostravského ghetta vybarveného v nejtemnějších odstínech šedi. Název písně Smrt láska chcaní pak vystihuje tento nepřehlédnutelný opus na české alternativní scéně zřejmě nejlépe. Fascinace dekadencí osmdesátek, symbolikou Třetí říše a dystopické estetice kyberpunku je provází celým albem.

IDDQD si dokážu představit jako vhodný doplněk při čtení kultovního Neuromancera nebo Schizmatrixu, nicméně doby, kdy člověk hltal každé nové číslo Vokna (později Živlu) jsou pryč a z undergroundu se stal mezitím overground. Nostalgie však v některých dočasných autonomních zónách přetrvává. Nápovědou může být, že za jejich výsledným soundem stojí i legendární postava Moimira Palalescu, jehož někdejší projekt Gun Dreams ostravští zvukoví teroristé připomínají. Schwarzprior se esteticky vrací úkosem do minulosti, a to až kamsi do 80. let, kdy byly na výsluní styly dark wave, gothic nebo EBM, nicméně nezapřou ani zalíbení v deprimujících náladách post-punku. Pokud jde o autenticitu, u tohoto tria se o ni bát rozhodně nemusíte. Ostrava je v plození bizarních uměleckých partiček záměrně lavírujících na poli úchylnosti a trapnosti poměrně plodná. K jejich největším devizám patří především post-dadaistické texty. Jazykem olihní, otrávené žáby, středověk druhej. Hybernovanej, poloplastickej, smutnej. To všechno můžete být i vy.