Tereza Bittnerová | Články / Recenze | 30.11.2017
Sesterské duo Ibeyi přichází po dvou letech s teprve druhou deskou, i tak na sebe dokázalo upoutat pozornost samotné Adele, která na sociálních sítích projevila náklonnost k nové nahrávce Ash. Lisa-Kaindé a Naomi Díaz nadále zůstávají věrné svému jedinečnému zvuku, odrážejícímu jejich francouzsko-kubánské kořeny. Ty se v jejich hudbě projevují jak v instrumentální složce, kde využívají tradičních perkusí, tak v textech, když zpívají nejen v angličtině, ale také ve španělštině nebo v tradičním nigerijském jazyce Yoruba, z něhož vychází i název skupiny (výraz Ibeyi popisuje jedinečné duchovní pouto mezi dvojčaty).
Album otevírá téměř a capella skladba I Carried This for Years, která už svými prvními tóny balancujícími na hranici nelibozvučnosti strhává posluchače do neobvyklé atmosféry prostupující celou deskou. Plynule navazující Away Away, první singl, vnáší svým textem kapku naděje do nejistoty života, podpořenou hypnotizujícími hlasovými harmoniemi. Oproti debutu Ibeyi působí tato nahrávka díky skladbám jako Valé, Waves či Transmission/Michaleon poněkud klidněji a pozitivněji, nevyhýbá se ale ani tématům politickým a společenským. Druhý singl Deathless popisuje zkušenost s rasistickými předsudky policie a svým mocným a nebojácným postojem připomíná Beyoncé a její Lemonade. Ibeyi zde doprovází jazzový saxofonista Kamasi Washington a gospelový pěvecký sbor, který lze v pozadí slyšet v několika dalších skladbách. Melodramatická No Man Is Big Enough for My Arms pak kombinuje výjimečně silnou skladbu s úryvky promluv bývalé první dámy Michelle Obamy, která upozorňuje na negativní postoj k ženám.
Nejvíce vybočuje další ze singlů Me Voy, ktery je s prvky reaggetonu nejtanečnější skladbou, v jádru si ale zachovává jedinečnou atmosféričnost a na albu tak nepůsobí jako trn v oku. Nejslabším momentem je píseň Numb, která se po energickými perkusemi a harmoniemi nabité When Will I Learn jeví poněkud nudně.
Svým debutem si Ibeyi vybudovali nemalou fanouškovskou základnu, kterou svou novou deskou nezklamali. Nevšedními fascinujícími melodiemi a jazykově ne příliš náročnými, ale procítěnými texty dokáží posluchače provést svou bolestí i radostí. Po oplakání ztráty (na prvním albu) vstupují sestry do odvážnější éry, konfrontující přítomnost a nabírající sílu pro boj za budoucnost.
Ibeyi – Ash (XL Recordings, 2017)
www.ibeyi.fr
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.