Články / Recenze

Horečnatá zkouška ohněm - Royal Blood

Jiří Fiedler | Články / Recenze | 29.10.2014

V létě 2013 byl při koncertu na Glastonbury viděn bubeník Arctic Monkeys v tričku začínající rockové dvojice Royal Blood. Mike Kerr a Ben Thatcher v té době ještě ani nevydali první singl a už se o nich začínalo debatovat. Na podzim toho roku konečně vyšla Out of the Black s Come on Over na B-straně. Později už dvojka svým kámošům z Arctic Monkeys předskakovala a v únoru vydala EP se čtyřmi skladbami. Na debutovou desku se pak dlouho čekalo. V srpnu to konečně přišlo a zdá se, že rock ještě zdaleka není mrtvý, jak nedávno prohlásil jeden ze členů KISS.

Poctivost je základ silného díla a Royal Blood si na tom zakládají. Fake zabalený v pozlátku přetvářky shoří v ohni času. Skladba, upřímně napsaná, do které umělec vloží něco ze svého života, je vždycky adeptem prvních příček žebříčků, jelikož to člověk při poslechu vycítí, popřípadě se s tím může ztotožnit nebo si na základě toho vytvořit vlastní vizi.

Po prvním poslechu Royal Blood se dostaví neschopnost přijmout fakt, že tahle dvojice nemá kytaristu, pouze bicí a zpěváka s baskytarou. Kerr je totiž vybaven pedál-deskou, kterou by mu mohl závidět raketoplán s palubou od NASA a která mu umožňuje znít chvíli jako basa, chvíli jako SG. Zesilovače Fender, Bassman a Gretsch efektovým krabičkám směle sekundují a s Thatcherem si rytmicky skvěle rozumějí, takže výsledný mix zní jako jejich oblíbené kousky od Zeppelínů přes Jacka Whita až po Queens of the Stone Age. Kerr a Josh Homme od sebe nemají svými hlasy tak daleko a frontman Royal Blood přiznal, že deska Songs for the Deaf na něj měla zásadní vliv.

Nejpovedenějšími songy jsou úvodní Out of the Black, která tempem rozjede horečnatou zkoušku ohněm, v půli přitopí Little Monsters, při které to naživo musí mezi skupinou a fandy probíjet, a koncová Better Strangers, kde pauzy mají magickou moc. Při ostatních skladbách lze slyšet záblesky White Stripes a nepochybně Arctic Monkeys. Teprve čas ukáže, jak tahle dvojka dokáže vypilovat svůj potenciál a přinést zbrusu nový zvuk spolu s originálním provedením. K záporům musíme přičíst jistou repetitivnost a to, že vokál má jen dvě polohy. Přední anglický hudební týdeník NME dává 8 z 10, ale ostatní už jsou střizlivější a hodnocení se blíží průměru. Je to debut a historie říká, že když nic dalšího potom, tak aspoň ten bude znít vždycky dobře. I když v posledních letech je tendence kvality u začínajících skupin spíše vzestupná.

Info

Royal Blood – Royal Blood (Warner Bros., 2014)
www.royalbloodband.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace