Richard Kutěj | Články / Recenze | 18.04.2020
Slovenští Last Influence of Brain aka LIOB vydali letošní album Insomnicons po deseti letech mlčení a odkazují na něm především na svou lásku ke klasické electronic body music. Trio LIOB jinak patří k tomu nejzajímavějšímu, co se dnes děje na slovenské elektronické scéně, a platí to nejen pro tvorbu v této kapele. Solo, Bop a Blazena se během oné dekády věnovali svým dalším pojektům. Oživili zvukově temnější a masivnější Samhain, vytvořili i nezkrotně experimentující elektronický projekt Eclipsed, kde jejich sestavu rozšířila další osobnost domovské scény, producent a člen Kifoth, Key Head. Nestát na místě, hledat vlastní zvuk, překvapovat a neomezovat se žánry. Právě takový neuchopitelný feeling vkládají LIOB do všech svých prací a ani novinka Insomnicons není výjimkou.
Electronic body music s lehce industriálním podkresem tu pilují ve skladbách, kde hraje příjemně vyrovnanou roli tepající elektronika, samply i energicky řezavý zpěv. Insomnicons bere na energickou a nekompromisní taneční jízdu od prvního tracku a album na ploše jedenácti songů a jednoho remixu neztrácí dech ani na chvíli. Jízda zvukovým vesmírem LIOB ovšem není bezhlavá. Je proměnlivá, překvapující a vtahuje do děje i tím, jak mění drsnější plochy za místa a tracky, kde si posluchač naopak užije zamyšlenější pasáže a krásu sonických propletenců a linek. S dynamikou a několika výrazy pracuje i zpěv v roli dokonalého společníka a průvodce „dějem“, který zejména v refrénech posouvá celek výš a dál.
Insomnicons tak nabízí několik pohledů, jak EBM s industriálním podtextem podat coby poctu stylu a zároveň tak, že žánr, který nejsilnější období zažíval v 90. letech, zní i dnes současně a baví. LIOB vytvořili jeho živelnou podobu, jejíž další hodnotou je povedený a znělý zvuk, na kterém se podílela i jedna z nejpovolanějších person mezinárodní scény – master vytvořil kanadský producent a hudebník Ken Hiwatt Marschall, člen jedné z nejkultovnějších kapel žánru Skinny Puppy.
Hudba starých mistrů bere na Slovensku stále dech a podíl na tom má svou letitou podporou a vydavatelsky vždy dotaženou prací i label Aliens Production. Ten nahrávku Insomnicons přinesl jako první letošní švih do své pestré a zajímavé kolekce česko-slovenské i mezinárodní, nejen temné a tvrdé experimentální elektroniky.
Last Influence of Brain – Insomnicons (Aliens Production, 2020)
album na Bandcampu
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.