Michal Pařízek | Články / Recenze | 27.06.2013
Rokia Traoré se svým novým albem otálela dlouhých pět let a nápad spojit ji s uznávaným producentem Johnem Parishem by zasloužil nějaký řád. On to s holkami totiž umí, vykládat by mohla PJ Harvey, Tracy Chapman a mnohé další. Ale na desce Beautiful Africa šlo přece jenom o něco jiného, John Parish vstoupil do naprosto jiného světa. A vyšel z něho okouzlen. Jeho produkce je citlivá a často neviditelná. Rokia Traoré, její melodie a hlas ani žádný dohled nepotřebují. V některých skladbách vycizeloval instrumentaci, jinde posunul výraz skladby k rockovým schématům, ale vždy decentně a s mimořádným citem.
Skladby Traoré pulsují prolínajícími se variacemi kytary a n’goni, její hlas jako by nad nimi tančil a opatrně se jich dotýkal. Celé to působí velice křehce a přitom důsledně, a když se do toho zpěvačka opře, celá ta síla rázem vytryskne ven. Navíc celé album podbarvuje téměř podprahový taneční rytmus. Hlavní je ale hlas a charisma zpěvačky, Rokia Traoré je jednou z mála přirozených hvězd; žádné skryté úmysly, žádná falešná skromnost, žádné laciné triky. Jenom hrdost a čirá přírodní síla, proto je album Beautiful Africa natolik výjimečné. John Parish to pochopil okamžitě. Jak dlouho to bude trvat nám?
Rokia Traoré - Beautiful Africa (Nonesuch, 2013)
www.rokiatraore.net
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
