Kyberpunkové představy Zagami Jericho

Zagami Jericho je pražský elektronický projekt s retrofuturistickým citem. Na své prvotině City Is My Church se vydává na zvukovou pouť rozsáhlými a vzdušnými kyberpunkovými magistrálami obřích, futuristických měst. K vrcholům nekonečně vysokých mrakodrapů směřuje ze země, z nepoužívaného podloží, kam už z nespočtu teras, mostů, galerií a platforem sestupuje jen málokdo.

Na první pohled tu není nic zajímavého. Jen dávno zapomenuté odkladiště miliard tun technologického haraburdí, smetiště post-digitálního věku. Kdo by taky stál o brouzdání tímhle světem, kam se vydávají jen pochybné existence a kde je rušený jinak všudypřítomný signál. Zagami Jericho, jedna z prvních z generace 0, zrozené v tomhle upgradovaném technicistním světě, je tady jako doma.

Debutová deska City Is My Church vyrůstá z neviděného šumu, rušení, ztrácejícího se spojení, je plná nečistot. Zagami Jericho si libuje v drobných kazech, tvrdých akustických nárazech i pocuchaných melodiích, přitom vnímá okolí sjednoceně a nedělá jí problém vycestovat od vrzavých bassů a trapových perkusí do melodií prozářených odrazy slunce od masivních skleněných stěn. A tak se skladby přiklánějí tu k synthpopu, onde k chillwave a v pozadí jako by odpočíval chiptune a estetika minulých dekád.

Melodie se často nelibě kroutí, což je jen zastírací manévr, ve skutečnosti se připojily k vaší čipové soustavě a loadují se přímo do mozku, kde spouští programy na úpravu chování. Z ničeho nic se zdají tak příjemné, jako by patřily k mysli odnepaměti. A když se Zagami Jericho opře do svého něžně líbezného, naoko křehkého, ale i pevného hlasu, překóduje posluchače na své frekvenční pásmo. Zagami Jericho na svém debutu okouzluje nebývale komplexním hudebním jazykem. City Is My Church nemá výrazně hluchá místa, je celistvé, a hlavně má zřejmý a neoddiskutovatelný charakter.