Články / Sloupky/Blogy

Me, the third check # 20

Me, the third check # 20

Tereza Tůmová | Články / Sloupky/Blogy | 16.03.2015

Clear – check – start.

Vybíhám, beru mapu a ženu se na start. Roklí dolu a směrem na první kontrolu. Hledám padesátku u stezky.

Check. Pouštím si akustický Radiohead. Fake plastic trees.

Beru to na dvojku, jednapadesátka v rokli, dva metry dolu. Stezkou do kopce, na vrcholu mírně vpravo.

Check. But I can't help the feeling. I could blow through the ceiling. If I just turn and run.

S trojkou je to komplikovanější. Spletu si stezku a ztrácim pár minut. Čtyřiapadesátka leží schovaná pod srázem. Potkávám další, taky tápou. Mám ji.

Check. If I could be who you wanted. If I could be who you wanted all the time.

Na čtyřku přes silnici, kolem chatek vpravo, je to dálka. Musim vydržet. Seběhnout ze stezky, najít rozhraní lesa a hustníku. Devětačtyřicítka leží v mělký roklině.

Check. Občas, i když svítí slunce a vzduch nedýchá, když hraje Thom Yorke a nejsem sama. Občas spadne slza.

Teď to bude rychlý, pětka leží jenom o kousek dál, je dobře schovaná. Jsem první, kdo ji vidí, ostatní bloudí. Seskočim srázek, cvaknu jednasedmdesátku a běžim dál.

Check. Občas vyjdu ven tak pozdě, že slunce leží za domy jen půlka a běží posledních pět minut světla.

Lesní stezkou kolem zakazáný plochy, honem na silnici a dvěstě metrů dál, odbočím vpravo na oraniště a už jsem za půlkou, hledám šestku. Tahle byla snadná, čtyřiaosmdesátka, vyškrábu se na svah, najdu posed a leží tam.

Check. Občas už mě ani půlka slunce nemrzí, piju totiž zázvorovej čaj a kafe, střídám jedno, druhý, jde to.

Předběhnu chlápka, seskáču lesem dolu, přes cestu, honem do kopce, u balvanu pod skálou leží sedmá, čtyřiasedmdesátka, musim držet náskok.

Check. But I can't help the feeling. I could blow through the ceiling. If I just turn and run.

Blížim se ke konci, na osmou, přebrodim potok, druhej, vyhnu se bažině, pádim po cestě a rychle vpravo ostře do kopce, zase za balvanem, je tam osmačtyřicítka.

Check. If I could be who you wanted. If I could be who you wanted all the time.

Teď už na poslední, devátou a do cíle, u soucestí leží, je krásně vidět, stovka.

Check. All the time... All the time...

Sprintuju.

Check – finish.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

5 zimních písniček pro tichou noc podle Full Moonu

redakce 22.12.2024

Dá se u nich rekapitulovat celý rok, stejně jako celý život, můžete být trudní a veselí a nejlíp všechno najednou.

Šejkr #145: Peříčka

Michal Pařízek 13.12.2024

Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.

Proč je jetel špatným křesťanem? Protože si nepřeje být spasen. (Gurumánie)

Minka Dočkalová 12.12.2024

Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.

Preview: Le Guess Who? 2024

Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024

Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.

Šejkr #140: V obraze

Michal Pařízek 04.10.2024

Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.

Šejkr #139: „I’m sure we’re not the only ones“

Michal Pařízek 20.09.2024

Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…

Šejkr #138: Prsten

Michal Pařízek 06.09.2024

Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…

Tak daleko, tak blízko: Mario „Dust“ La Porta (Psychopathic Romantics)

redakce 29.08.2024

Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.

Šejkr #137: V přízemí

Michal Pařízek 23.08.2024

Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.

Válová a Janáček, abstrakce na třetí

Veronika Mrázková 13.08.2024

Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace