Lucie Ferová | Články / Recenze | 05.12.2014
1349 jsou po čtyřech letech od vydání Demonoir zpátky s další dávkou, zove se Massive Claudron of Chaos. Tentokrát doručili řádně chytlavý mor. Žádny riff nepadl na zmar, žádná sypačka nevalí samoúčelně. V black metalu se dají hrát posluchačcky zajímavé finesy i bez přebírání postrockových schémat, dreampopových melodií nebo vymýšlení moderních nekoherentních pičovin. V oldschoolovém pojetí stačí primitivní kostra skladeb, arogantní vokál bez ambicí ohromovat, celková zručnost a lehké, nenucené experimentování v mezích umění černé magie.
Massive Claudron of Chaos je natrashovaná deska jak prase. Pověst neumětelství provázející černý kov je klišé a pasé od dob Enslaved. Z každého riffu jsou slyšet hbité pavoučí pohyby prstů, zmítající se až v nezvykle, pro tento žánr, komplikovaných, nestatických riffech. Rozhodně pro kapelu kráčející od počátků pod kohortou „zběsile rychle přímo vpřed“. Hbité včelíny, nehrané přes všechny struny naráz jako akordy, ale přes jednotlivé struny, trashmetalové breaky a hlavně, trochu kacířství, kytarová sóla. To ve skladbě Exorcism zní jak featuring od Allena Westa, svého času borec z Obituary. Rychlé, ale srozumitelně členité stupnice, trochu delaye, jen zběsilá dvojzvratná páka chybí.
Frost je pověstný svým rychlým, přesným hraním. Jeho poslední náklepy pro 1349 zní nelidsky přesně a zkurveně chladně, plynutí desky ani její zvuk nedusí bubeníkovu chuť exhibovat, i když jeho hraní je statement sám o sobě. Komplikovanost kytar nespočívá v matematické progresivitě. Riffy jsou svým způsobem přímočaré, nezmítají se v křečovité snaze znít nevšedně, jen je v nich spousta rychlých změn a jsou zahrané s pečlivým důrazem na přesnost a chytlavost. Rozhodně ne kvality, které by se běžně kladly do včelínů. Komplexnost tkví v drobnostech, jako jsou flažolety, plynulé návaznosti mezi riffy a v čitelném zvuku. Protože.
Nekrosound je hovno. Tohle nasekané inferno nemá nic společného s nehybnými scenériemi přírody. Rytmické změny, kulometné bicí a nevídaně vysoká přítomnost sólíček evokují živě hrající kapelu. Žádná blackmetalová deska předtím nezněla tak organicky, zúčastněně a z žádné nečišela absolutní chuť/radost hrát. Co také mnohé potěší, frontman Seidemann to má v hlavě srovnané, jak říká v letošním rozhovoru pro Pařát: „NSBM? Co to kurva je? Nazi black metal? FUCK OFF!“
1349 – Massive Claudron of Chaos (Season of Mist, 2014)
www.legion1349.com
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.