Jakub Béreš | Články / Recenze | 20.05.2015
Někteří o něm mluvili jako o spratkovi z wimbledonských hospod a nonstopů, jiní v něm viděli básníka z ulice. Když v roce 2006 vydal první singl Sheila, bylo jasné, že přidrzlý chlapec má v sobě rebelského ducha, který z něho udělá unikát. Začalo to nastavováním zrcadla celé Anglii, aby o deset let později nastavil zrcadlo sám sobě.
Mezi doposud posledním albem Carry on the Grudge z loňského podzimu a tím předešlým Kings & Queens uběhlo pět let. Během této doby prorazil v Evropě a stal se neotřelým úkazem, který bavil mladé kluky přebité energií, a zároveň rozplakával citlivé dívky. Jeho vzestup přerušily osobní problémy, jak už tomu u rockových hvězd bývá, spojené s návykovými látkami. Jamie byl nějakou dobu považován za nezvěstného a mezi fanoušky se šuškalo, že se zpíváním je konec.
Deska Carry on the Grudge překvapila, byla uhlazená, reflektovala hudební ikony posledních let od Blur po Kasabian. Don’t You Find byl první singl po pěti letech, který se následně objevil na novém EP vedle dvou předělávek a třech nových písní. Cover Mama Don‘t Smoke (1998) od Bran Van 3000 vás chytne za srdce stejně jako Jamieho nejikonictější píseň Emily’s Heart, k textu „Mama don’t smoke that much dope, Don’t you worry about me” není co dodávat. Druhou předělávkou je neméně nostalgická akustická verze Bastards of Young od The Replacements (1985).
Tím nejdůležitějším jsou ale tři nové skladby. Marilyn Monroe je píseň, která má stejný náboj jako jeho starší tvorba, výkřik k těm, kteří říkali, že Jamie ztratil pověstnou drzost. Magnolia Melancholia odkazuje na nové melodické období, mísící písničkářství s britpopem, a zároveň si ponechává silný text, na které jsme u Jamieho zvyklí, ponuré příběhy jsou zpět. Posledním kouskem je Riverbed, v níž zpívá o lásce k dívce, která propadá závislosti. Často je mu vytýkáno, že se v leitmotivech příliš opakuje, ale na druhou stranu - proč by je měl měnit, když se v nich umí tak dobře pohybovat a umísťovat je do kontextu proměnlivých trendů.
Pět let bez Jamieho T je vynahrazeno. NME označilo jeho návrat za událost uplynulého roku a píseň Zombie skladbou roku. Znovu vyprodává koncerty a nabírá ztracenou sílu, váhavý comeback byl úspěšný, což Magnolia Melancholia potvrzuje. Spratek z Wimbledonu má zase co říct a celá Anglie se může těšit. A zároveň trochu bát.
Jamie T – Magnolia Melancholia EP (2015, Virgin EMI)
www.jamie-t.com
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.