Pavla Slezáková | Články / Recenze | 22.09.2014
Píše se rok 2054 a LP1 je jednou z řady desek, které jsou na trhu k dispozici. FKA twigs vypouští svůj debut na hudební trh přesycený totožnými nahrávkami. Je to doba, kdy nežije už ani jediný mohykán sedmdesátek, zlaté éry hudby (myšleno zejména rockové). A o Bowieovcích, Jaggerovcích nebo McCartneyovcích se píše jedině v historických análech dostupných na všudypřítomném intranetu.
Odtud jako by ono LP1 tajemnem opředené FKA twigs vypadlo. A přesně tato doba čiší z její debutové desky. V současnosti není podobných hudebních inovátorů, kteří by se dostali na stránky předních zahraničních magazínů. Těžko lze zařadit i žánr, v němž se FKA twigs pohybuje. Nazývat její rozverně poskládané elektronické synthy jako R&B je scestné, stejně jako přídomek triphopová sestra The Weeknd. Kategorizací si však Tahliah Barnett, skrývající se pod přezdívkou FKA twigs, hlavu neláme. Její výsadou je vizualizace, kteroužto má jako tanečnice zadřenou ve špičkách odložených balerín, snadno lze pak také pochopit jistotu, s níž ve svých písních udává rytmus. Její vizí je vydat ke každé písni videoklip, a že jí záleží i na ztvárnění, není nutné dodávat.
LP1 začíná křehkým výkřikem. Lehký falzet potom provází každou písní, aniž by se výrazně měnil. Hudební podkres je rozmanitý, synthy se objevují a hned zase mizí jako ozubená spirála. Těžko lze ale odlišit jednotlivé písně, slévají se do jednotvárné kaše. Výrazněji vystupují snad jen Two Weeks a Pendulum. Ta druhá půlí desku a zároveň i dojem. Říká se, že buď věci milujete se vším všudy, nebo je naopak nesnášíte. Tak je to i s FKA twigs, potažmo LP1. Texty na desce i bohaté elektronické variace přetékají smyslností. S bohatou imaginací si lze pod slovy představit vše a FKA twigs to svými texty ulehčuje. I když taková Hours je prakticky óda na sex („How would you like it if I suck before I bite but it wasn't too hard so it felt alright?“), zatímco závěrečná Kicks nabízí jasné opratě milostného vztahu („I don't need you (You, you). I love my touch. Know just what to do“).
I přes svou originalitu LP1 nepředčí loni vydané, o mnoho šťavnatější EP2 s hity jako Papi Pacify (vlastní verzi nazpívala mimo jiné i Anna Calvi) či Water Me. Ovšem jako debutová deska působí odhodlaně a vše nasvědčuje tomu, že ani v současném světě se FKA twigs neztratí.
FKA twigs – LP1 (Young Turks, 2014)
www.fkatwi.gs
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.