Šejkr #18: Zlatý časy, underground a skejty

Čtenářské okénko. Je to sice jenom rock’n’roll, ale kolik se toho už o těch třech akordech napsalo. Během několika málo dnů vyšly dvě parádní knihy, každá z nich je úplně jiná, ale zároveň jsou si obě velmi podobné. Jak by taky ne, pořád je to stejné - hospoda, kapela, lásky, hospoda, kapela, hádky. Občas se do toho zaplete politika, ale kolotoč se točí pořád dál, jednou rychleji, jindy líně a dýchavičně. Má cenu to číst? Rozhodně.

Jirku Imlaufa znáte z Houpacích koní, ale třeba taky z Full Moonu, kde pravidelně sloupkuje. Texty ve sbírce Zlatý časy se končí jsou doplněny o spoustu několikařádkových vzpomínek, které společně s příběhy v písních tvoří zajímavou mozaiku, nečekaně pestrou na to, že se většina událostí odehrává v noci, pod těžkým cigaretovým dýmem, v zapadlých koutech hospod a rockových klubů. Podrobná zpráva chlápka v půl pokračuje, gratulujeme, Jirko!

Moc dobře si pamatuju na dobu, kdy jsme hltali knižní rozhovor Jana Pelce s Mejlou Hlavsou Bez ohňů je underground. Psal se rok 1992, Houpací koně to čerstvě rozjížděli (nejen) v ústeckých klubech a nikoho nenapadlo, že v populární Garáži nastane do roka zemětřesení. Ivo Pospíšil, zakladatel Garáže a Mejlův dlouholetý souputník, ve středu 6. května pokřtil knihu Příliš pozdě zemřít mladý. Příliš brzy na nějaká hodnocení, ale první kapitoly slibují mnohé. Úsečný, chvílemi až strohý styl vzpomínek, v nichž nechybí tolik potřebný nadhled. Konečně!

Víc v příštích číslech Full Moonu, obě knihy si zaslouží větší prostor. Pokud se někomu z vás zdá, že jdeme příliš hluboko do minulosti, kupujte nového Křiváka. Crook #3 se povedl náramně. Doporučujeme profil Jana Vytisky, EMOtivní report z turné Tomáše Paluchy a Tima Remise a vlastně celé číslo. Na skejtu umět netřeba.