Články / Recenze

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 05.10.2019

OHODNOŤTE DESKU

Jednou z věcí, díky níž kapela Mueran Humanos vyniká, je mistrné přenášení pocitů bez ohledu na (ne)možnost porozumět slovům. Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej. Zpěvačka a hráčka na Moog a další syntezátory Carmen Burguessová s baskytaristou Tomasem Nochteffem zatím ještě nepronikli do širšího povědomí, ale s nejnovější deskou Hospital Lullabies si hlasitě říkají o pozornost.

Pro Mueran Humanos je příznačná elektrizující psychedelie a práce se syntezátory připomínající elektroakustickou avantgardu šedesátých let šmrncnutou industrialem a spoustou baskytarových efektů s postpunkovým drivem i nadhledem. Roztikaný, hutný rytmus a hluboký basový vibe nezřídka vyvolávají dojem techno transu a dokáží se ztrácet v nekonečných zvukových krajinách. Skladby mají syrovou slupku, na omak se tváří nepřívětivě, a čím ráznější zvuky a tempo využívají, tím křiklavější zanechávají dojem. Ale pozor, excentrická hudba obaluje malebné písničkářské nitro.

Úvodní skladba Vestido (přímo navazující na Epilog z předchozí desky Miseress) začíná zvolna, ale gradace a samply ji na závěr prohlubují a připravují půdu na syrovou, skřípavou a industrial připomínající Los Problemas del Futuro protkanou spíš jen útržky než celými melodiemi. V následující Alien se přidávají kosmické zvuky synťáků a skladba eskaluje experimentálním kvílením.

Mueran Humanos mají rádi kontrasty, a proto se nezdráhají zvukovou říznost rozbít něžnou, EDM/popově laděnou skladbou Detrás de Una Flor, v níž hlas Burguessové zní andělsky konejšivě. Hned v další písni Guardián de Piedra si berou podobný hudební základ, ale vydávají se jinou cestou. Zpěvu se ujímá Nochteff, ostré, neučesané, až ruchové samply zmateně přebíhají jeden přes druhý a mění se v neforemnou, zvukovou hmotu plnou omamného skřípotu a neodolatelné svíravosti. Donekonečna opakující se pokřivené smyčka v Cuando una persona común se eleva zase stihne na ploše dvou minut vykreslit zcela klaustrofobní atmosféru.

Na závěr si kapela nechává očistnou, nebeskou, ale i tíživou skladbu La Gente Gris. Píseň, v níž poprvé vedle španělštiny zaznívá angličtina. Zhudebněná báseň Love in the Asylum od velšského básníka Dylana Thomase kombinuje ambientní témbr s minimalistickými ozvěnami, jazyky se proplétají mezi sebou, až v nich zůstávají srozumitelné jen pocity. Hudba se plynule kolébá a z ní se odpařuje hlas, zanechávající za sebou dojem naprostého duševního a mentálního klidu.

K novému albu natočila Burguessová i groteskní, hororově surreálný film, s inspirací ve found footage, béčkové estetice, lo-fi okultismu i tabuizovaném, nedospělém erotičnu schovaném v záběrech na nahotu spíš intimní než sexuální. Snímek lemuje hudbu a zrcadlí texty plné schizofrenních pocitů, paranoi i nikdy neodcházejících vnitřních démonů. Mueran Humanos ale nejsou depresivní, spíš existenciální. Jejich trochu děsivá a nesrozumitelná realita jde ruku v ruce s neodolatelností a lidskou touhou. Skladby zní krutě, ale zároveň extaticky. Smutně a zároveň s největší vášní k životu. K tomu, aby byl člověk šťastný, nepotřebuje naději.

Info

Mueran Humanos – Hospital Lullabies (Cinema Paradiso, 2019)
bandcamp kapely

Živě:
Mueran Humanos (arg)
19. 10. 2019 20:00
Underdogs´, Praha
fb událost

foto © Pilar Gost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace