Články / Recenze

Sun Kil Moon, intimně a upřímně.

Sun Kil Moon, intimně a upřímně.

Jakub Šponer | Články / Recenze | 14.09.2015

OHODNOŤTE DESKU

Mark Kozelek miluje box. Miluje jej tak moc, že po rozpadu Red House Painters pojmenoval podle známého korejského boxera i svůj současný projekt Sun Kil Moon. A nezůstalo jen u jména – bojovnou rétorikou se rád prezentuje i v médiích, naposledy se terčem jeho „pěstí“ stali War on Drugs, kterým Kozelek věnoval song War on Drugs (Suck My Cock). Podobných výpadů už bylo více, a tak není divu, že si mezi hudebníky a novináři získává stále více nepřátel. Mohl by být snadno zapomenut a uskladněn do kolonky „neoblíbený“, kdyby za ním nestála jeho tvorba, především pak předposlední deska Benji. Díky ní se otevírá širšímu publiku, nabývá velké popularity mezi fanoušky a následně čelí snad největším očekáváním, která kdy jeho hudební kariéru provázela.

Kozelek využil postupy, jež zajistily úspěch Benji, a následující nahrávka Universal Themes pokračuje ve stejných kolejích, aniž by popírala vývoj. Kozelek se znatelněji transformuje z pozice hudebníka do postavy vypravěče a klade stále větší důraz na texty, které jsou i na novince bolestně upřímné a ještě intimnější, než jsme byli zvyklí. Univerzálním tématem desky jsou smrt a smutek, poměrně všední náměty všech generací. Kozelek je však díky příběhům ze svého života přibližuje posluchači tak, že je mají šanci skutečně zasáhnout. Ať už jde o absurdní příběh o mrtvé vačici ze songu The Possum, nebo o pocit beznaděje a vzteku z With a Sort of Grace I Walked to The Bathroom to Cry, kde Kozelek vypráví o své nemocné kamarádce, která umírá a on pro ni nemůže už nic udělat. Na první poslech mohou znít docela obyčejně a povrchně, jsou podávány jako každodenní historky ze života přítele, se kterým se vidíte každý den, ale právě bezprostřednost a upřímnost Kozelkova vyprávění jsou tím, co Universal Themes dodávají punc originality.


Nejkratší skladba desky má necelých sedm minut a jednotlivé písně jsou často rozděleny až do tří částí, z nichž by každá vydala na samostatný song. Hlavní slovo má pro Kozelka typická akustická kytara, kterou za bicími doplnil Steve Shelley ze Sonic Youth. Jeho vliv je znatelný hned na několika místech desky, nejvíce v Ali/Spinks 2, kde se Kozelek z indie/folkové polohy dostává až k hranicím experimentálního rocku typického pro newyorské legendy. Celkově je ale hudební složka poměrně minimalistická a bez výhrad plní roli strůjce atmosféry Kozelkových vyprávění.

Mediální výstřelky frontmana Sun Kil Moon můžete směle ignorovat, protože za projektem Marka Kozelka mluví především činy. Universal Themes jsou více než hodinovou zpovědí člověka, který zažívá stejné bolesti a radosti jako my a prostě jen cítí potřebu se s námi o ně podělit. A to po svém, intimně a upřímně.

Info

Sun Kil Moon – Universal Themes (Caldo Verde, 2015)
www.sunkilmoon.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace