redakce | Články / Sloupky/Blogy | 31.03.2023
Filozof undergroundu Egon Bondy o malířském stylu královéhradeckého rodáka Jana Šafránka kdysi napsal, že jde o „švejkovský hyperrealismus“. Vystihl to možná daleko líp než fundovaní historici umění, pomocí svých krkolomných škatulek, jimiž se občas snaží uchopit jeho solitérní a těžko zařaditelnou tvorbu na hranici naivního umění a akademické malby s výraznou barevností.
Jan Šafránek získal malířskou praxi již za reálného socialismu jako propagační výtvarník Kina Jas (dnes artové Bio Central), kde ručně maloval velké nástěnné poutače k filmům. Později odešel do Prahy, kde se stal součástí disentu a následně podepsal Chartu 77. V roce 1979 byl donucen z politických důvodů emigrovat do Rakouska, kde začal studovat Akademii užitého umění ve Vídni. Postupně procestoval mnoho zemí světa od Nového Zélandu, přes USA a Mexiko po státy Jižní Ameriky a Tichomoří. Nakonec se usadil v Austrálii. Dnes pendluje mezi Českem a Rakouskem. Tím si získal pověst malujícího světoběžníka, zachycujícího efemérní okamžiky z cest do jiných kultur.
Aktuální výstava v Galerii moderního umění v Hradci Králové s názvem Kavárna Kubišta (podle známého obrazu českého kubisty Bohumila Kubišty) prezentuje průřez jeho celoživotní tvorbou. V ní se zaměřoval převážně na zobrazování jakýchsi mikropříběhů, plných svérázných postav a nereálně reálných situací. Zároveň v jeho tvorbě lze najít stylistické parafráze a inspiraci italskou renesancí, holandskými mistry nebo slavnými obrazy a autory modernismu jako Magritte, Manet nebo Dalí, které humoristicky dotahuje a zároveň pop artově paroduje. Vytváří tak novodobou vizuální grotesku plnou drobných detailů a absurdních situací, které se jen tak neokoukají.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.