Články / Recenze

Ventolin dospívá, ale pořád si hraje

Ventolin dospívá, ale pořád si hraje

Tomáš Hladký | Články / Recenze | 10.12.2021

Zvláštní teskná euforie se nedostaví jen z toho, že se roztrhají mraky, obdobné pocity vyvolává i poslech nejnovější nahrávky Ventolina. Příroda, sluníčko, les, houby, rybník, lehký větřík. Letní pohoda.

Od vydání průlomového alba Vitajte uplynuly čtyři roky, od debutového devět let. I přes prvotní zmatení a nejistoty, kam Ventolina zařadit, se kolem něj téměř okamžitě utvořila pevná fanouškovská základna a hudebník, vlastním jménem David Doubek, se rychle vyšvihl mezi přední jména na české alternativní scéně. Sebeironie a jistá dávka absurdity byly vždy základem jeho image a nejinak tomu je na nové desce Dneska se vyčasilo. Jenže Ventolin je najednou dospělejší, vážnější.

Tvůrce lehce bizarních, ale populárních hitů jako Disco Science nebo Sovy se ve své tvorbě nenápadně posunul. Vsadil na celkové odlehčení a album je tak příjemně hravé a barevné. Oproti předchozí tvorbě jsou skladby propracovanější: Ventolin si hraje s rytmem a tempem, k hlavním motivům přidává pestrou škálu efektů a beatů, které se neopakují a evokují osmdesátkovou elektroniku. Nejedná se o klasické „tucovky“, které byly pro Ventolina typičtější dřív, ale o písně, které mají jasné intro, vyvrcholení a závěr. Zároveň nejsou komplikované. Ventolin umí pracovat s motivy, ví, jak postavit chytlavou melodii, a hlavně ví, kdy přestat.

Další změnu představují texty. Ventolin vždy vynikal typicky šeptanou recitací a slogany, ovšem aktuální nahrávka je textově bohatší a rozmanitější. Je znát posun od „parties“ tracků k písničkovějšímu formátu. Motivy přírody, léta a rodiny jsou odrazem hřejivé nostalgie, která vyvolává stesk po horkém létě stráveném venku ve společnosti těch nejbližších.

Možná za to může pandemie a domácí izolace, ale zdá se, že Ventolin začal hrát na melancholičtější strunu. Tracky jsou hloubavější, přemýšlivější a mají obsah. Verš „Mlčíš, možná se otočíš, a pak vyprávíš a jsi blíž, než si myslíš“ je vyspělejší než „Potím se studeným potem, ztratil jsem svůj totem“. Ventolin najednou vyklízí pozici „je to vtipné a dobře se to poslouchá“, a ačkoliv podivínství je přítomné i na novém albu Dneska se vyčasilo, jeho autor se posunul od autora techno/disco hitů k poetovi. Do role písničkáře.

Info

Ventolin – Dneska se vyčasilo (Bumbum Satori, 2021)
Bandcamp

foto © se svolením Ventolina

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace