Články / Recenze

Vyhaslé Volcano Temples

Vyhaslé Volcano Temples

Jakub Lobl | Články / Recenze | 09.04.2017

Britští Temples byli už od vydání prvního singlu Shelter Song v roce 2012 pasováni mezi nejžhavější kapely současnosti. Ono když i velká proříznutá huba jednoho z bratrů Callegherových z Oasis o nějaké kapele řekne, že stojí za povšimnutí, tak to už, minimálně na Ostrovech, něco znamená. Stejně tak neujde pozornosti předskakování legendám „neexistujícího“ žánru britpopu Suede. Tři roky staré debutové album Sun Structures jim pomohlo zařadit se mezi anglickou psychedelickou scénu a být jedněmi z jejich nejvýraznějších představitelů. A to vše nejen díky své image, která není rozhodně nevýrazná, ale zkrátka díky tomu, že si kapela umí brát inspiraci z raných The Byrds nebo Pink Floyd a přetvořit materiál k obrazu svému.


V březnu tohoto roku, po třech letech od vydání prvního alba, vyšel jeho následovník, když kapela nahrávala v domácím studiu frontmana Jamese Edwarda Bagshawa. Už první skladba z alba Volcano s názvem Certainty evokuje srovnání s Tame Impala, protože zní, jako by vypadla z poslední desky skupiny Kevina Parkera. Po několika skladbách je jasné, že Temples uhnuli od popového soundu a nasměrovali se psychedeličtějším směrem. Což samo o sobě není špatně, ale neobsahuje tolik přímočarých písniček jako na prvotině, hitovky typu Mesmerise nebo Keep in the Dark tu nenajdete. Jsou tu ale jedny z nejlepších momentů vůbec, a to buď první skladba Certainity, MGMT připomínající Celebretion, Roman-God Like Man à la Brian Eno anebo poslední stopu Strange or Be Forgotten, která je vrcholem nové desky a zároveň jejich dosavadní tvorby.

Volcano bohužel zůstalo za očekáváním. Nejedná se o špatné album, ale kdo kapelu aspoň chvíli sleduje, ví, že ze sebe dokáže dostat mnohem víc než nahrávku, která je jen z poloviny tak chytlavá jako béčkové strany singlů z debutu. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak si kapela poradí s její živou prezentací, když jde o tak instrumentálně velkorysý materiál.

Info

Temples – Volcano (Fat Possum, 2017)
www.templestheband.com

Live: Temples (uk)
9. 4. 2017 Palác Akropolis, Praha
www.facebook.com/events/870032959817401

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace