Žebříčky Full Moonu: objev roku 2017

Komentovaný výběr hudebních objevů roku 2017 podle redaktorů Full Moonu aneb kdo se trefil, kdo překvapil, kdo překvapil znovu. Jména, která možná neznáte i jména, na která nezapomenete. Z domácích zdrojů i z celého zbytku světa...

Akana
Ifriqiyya Electrique
Nahrávka Rûwâhîne se mnou zase tolik necvičí, ale když si představím, jak tohle musí hicovat naživo, běhá mi mráz po zádech. Tuniské rituální zpěvy plus hřmotná moderní rytmika, tip pro agenturu Rachot.

Bargou 08
Tunisko mělo silný rok. Znovu efektní spojení tradice s modernou, tentokrát lahodně znějící i z desky.

Jaakko Laitinen & Väärä Raha
Finská sebranka hrající plus mínus balkánskou muziku v rodném jazyce. Žádné velké umělecké ambice, čirá zábava, ale za tu agituju vždycky a rád.

Zagami Jericho
Vzhledem k jejímu věku překvapivě sebevědomé a dotažené elektro.

Cold Cold Nights
Melancholické smutnění v tomto případě není jen milosrdný závoj zakrývající nedostatek invence.

Rest in Haste
Trochu prog, trochu punk, takový průnik mi vyhovuje. Ještě o něco víc osobitosti (vím, to se to radí) a může to být velká věc.

Lenka Marie Čapková
Loyle Carner
Noga Erez
Stereo Honey

Martin Kozumplík
Zvíře jménem Podzim
Nový projekt Jakuba Königa (Kittchen), 13 hudebníků na pódiu, Kittchenovo divné frázování, cit pro melodii, podzimní smutky, přiznané vlivy lidové hudby, pestrá směska, která drží perfektně pohromadě. Jsem zvědavý, kam se projekt posune, až odezní prvotní okouzlení, potenciál má obrovský.

Anímic
S letošním albem Skin tito sympatičtí Katalánci se skotskou zpěvačkou odložili kytary a zahájili novou, elektronickou éru. Dark pop jim sluší, skvělí na pódiu i na albu. Doufám, že je v současné formě někdo přiveze k nám. Michale?

Davo Krstič
Prophets of Rage

Lukáš Grygar
1flfsoap
Naživo snad až příliš samožerský, studiu pořád věřím a ne, nebudu jim šahat na pásek, páskům. Rozbitější Föllakzoid? Chci.

Atlantik
Opak Opaku Dissu, protože tohle bude žít i za rok a bude to, čím víc budou vystupovat, exponenciálně geniální.

FVLCRVM
Jeden ze singlů roku a kongeniální klip. Hi! je perfektní výkop produkce, co se poprvé odvážila zpívat. Trpělivě vyhlížím desku.

Jakub Koumar
Priests
Na svou debutovou desku se washingtonští postpunkeři připravovali pět let. Dost dlouhá doba na to, aby si ujasnili, co vlastně chtějí. Budoucnost. Proto nepotřebují nihilismus, ale naopak pracují s angažovanými texty orámovanými ostrými riffy, ale i saxofonem nebo rafinovanou rytmikou. Hudba ve spojení s texty dělá z Priests nejchytřejší punk dneška.

Vagabon
Nebývale skromná rodačka z Kamerunu Laetitia Tamko miluje vystupování v menších klubech. Stejně pokorně se jeví i hudba jejího projektu Vagabon, jež se z ničeho nic protlačil mezi ty nejlepší indie/dreampopová jména. Můžou za to písně, jevící se prostince, ale skrývající nečekané zvukové obraty a vsuvky se svébytnou poetikou. Tamko nezapře melancholii, ale vydává se i za hranice zvukové dravosti a naléhavosti a její nejsilnější zbraní je vědomí vlastní odlišnosti.

Daniel Brandt
Perkusionista desetičlenného komorního orchestru Brandta Brauere Fricka nezapře svou muzikantskou roli v seskupení spojujícím minimalistickou taneční hudbu a klasické nástroje. Jeho debutová deska Eternal Something má v sobě mnoho komplikovaných rytmů, ale i drive, tah a energii. Daniel Brandt oslovuje na několika frontách. V soudobé, polyrytmické, i taneční hudbě. Působivá kombinace.

Jakub Peřina
Aldous Harding
Když se potkám s nějakou zajímavou slečnou, taky jí hned neřeknu „a to je škoda, že nejsi tak o tři roky mladší, to by bylo ještě lepší“. Tolik k poznámkám, že Aldous Harding přece není žádnej objev, když svojí první desku vydala v roce 2014. Jeden z nejlepších koncertů, co jsem letos viděl, jedna z nejposlouchanějších desek. Skvělý je, že doteď nevím, co to sakra je. Gotickej folk? Opiovej kabaret? Paranoidní párty? Sametovej pláč? Nová Kate Bush?

Jakub Šíma
Lil B
Lil B není žádný objev, přesto se letos do této role dostal. Hyperproduktivní outsider se na tři roky vytratil, aby přišel s deskou, která ukázala nejen konečně zřetelnou hudební tvář, ale i poctu hip hopu a jeho historii. Tam, kde se mladší kolegové tváří, že pro ně historie nemá význam, oslavuje Lil B dědictví žánru a sám jej obohacuje už jen tím, jak přechází od od schoolového zvuku přes hyphy až po procítěnost závěru desky Black Ken.

Karel Veselý
Moses Sumney
Dekonstrukce romantických mýtů i představ, jak má znít současné R&B.

Martina Wes
Tatran
Jít na koncert díky zaplacené reklamě na FB se nečekaně vyplatilo, jeden z mála koncertů roku, na kterém byli lidi.

Gorale originale Pardubicensis
Nejlepší kapela na festivalu Propadák aneb historie žije. Hlavně Přemysl Otakar II. a Oto I. Veliký, obránce míru.

Bert & Friends
Objevili jsme je sice už v roce 2016, ale rok 2017 byl jejich, naživo nejvíc v Café V lese, pak už slabší, co bude dál?