redakce | Články / Sloupky/Blogy | 12.01.2016
Velké hlasování bezmála padesáti redaktorů Full Moonu a blízkého okolí už proběhlo, tedy ona vděčná "bodovací soutěž", a to hned nadvakrát, česká a zahraniční scéna odděleně. Komentovaný výběr nejlepších songů s pohyblivými obrázky i objevy roku 2015.
Akana
Song
Sleater-Kinney – A New Wave – plus půl tuctu dalších ze stejné desky
The Waterboys – Long Strange Golden Road – při cestě nočním autobusem a se zvýšenou hladinkou skončím většinou u téhle písničky, euforické pocty beatnickým ideálům
The Sonics – You Can't Judge a Book by a Cover – spolehlivý adrenalinový startér od kapely, ke které jsem přičichnul teprve díky letošnímu comebacku a začala mě hodně bavit
Objev
Mbongwana Star – v Kinshase se dějí zajímavé věci.
Algiers – spojení soulové vřelosti a postpunkového chladu je hodně atraktivní
Songhoy Blues – v poušti se zrychluje a přitvrzuje
Anna Mašátová
Song
Ponk - Šibeničky - Žádnej Čechomor, Hradišťan ani jiné přežitky. Nepodbízivý folklor co má náboj a hudební vtip.
A-WA - Habib Galbi - holky, poušť, jeep, tanečky a vůbec.
Omer Klein - Calla Lily - Jeden z nejlepších izraleských pianistů vydal desku, kterou je radost poslouchat.
Objev
Itamar Borochov - vynikající izraelský trumpetista sídlící v New Yorku vychází mimo jiné z tradic bucharské kultury, kombinuje arabské stupnice a jazz. Jeho styl ovlivnil i jeho otec, vyhlášený hudebník Yisrael Borochov, hrávající s Laurie Anderson, L. Shankarem nebo Shakti. Nepřekvapí pak, že v Itamarově kvartetu nalezeneme i jeho bratra, basistu Avriho, jehož měli hudební příznivci možnost vidět toto léto na Colours of Ostrava s Markem Eliyahu nebo Alaev Family. Itamar vydává letos druhé album, je se na co těšit.
Ponk - brněnské trio vydalo letos debut Postfolklor, vymezující se proti strnulým až zatuchlým vodám tuzemskému ztvárnění lidovek. Folkloreček s bicíma, rozjuchanost ni dojímavou ubrečenost nečekejte. Postfolklor je o smrti na všechny způsoby, podávané s originálními aranžemi.
A-WA - výše vše řečeno, pokud vás baví Rachid Taha, Natacha Atlas, drzost a nápaditost, A-WA je vaše krevní skupina.
SLÚK: Projekt Ornamenty - Ve spolupráci Slovenského ľudového umeleckého kolektívu, Pacora tria a Marka Pastírika vznikla dechberoucí věc. Lidovky v nadčasovém pojetí, mnohdy napumpované jazzem i velkolepostí filmových trháků, aniž by se však vytratila jemnost a cit. Naživo doprovázené krásnou videoprojekcí.
Sutari - další trojice holek, tentokrát ze sousedního Polska, s debutem Wiano. Vystačí si jen s vokály a někdy neobvyklými nástroji, které snad vyhrabaly v kuchyni...mixer, metličky, láhev, nůž… Nadchly Womex, nadchnou i vás.
Barka Fabiánová
Objev
Personal Highway – možná někomu připomenou Jaga Jazzist, ale nebojí se jít vlastní cestou.
Rhiannon Giddens – už dlouho mě žádný ženský hlas tak neuchvátil.
Shalosh – trojice mladých izraelských jazzmanů, kteří mají rockový drive a rádi experimentují.
Jakub Béreš
Song
M.I.A. – Borders – Protest song, který si na nic nehraje a jeho síla je v kombinaci textu, videa a hudby. Ty promlouvají současnou rétorikou a tím pádem dokáží bez zbytečných klišé směřovat k posluchačům.
ANOHNI – 4 DEGREES – Další příklad toho, jak se hudební podklad nenechá zastínit důležitostí textu (píseň je totiž věnována klimatické konferenci v Paříži). Silný hlas doprovází produkce Hudsona Mohawkea a Oneohtrix Point Never.
Objev
Låpsley – Generační záležitost dnešních postteenagerů. Britská zpěvačka, které staví na estetice posledního alba The xx. Minimalistická produkce se mísí s barvitým hlasem a tanečními beaty, které odkazují na dnešní oblíbenost Disclosure a SBTRKT.
bro
Song
Pontiak – Shit Sucks
Blanck Mass – Dead Format
Ceschi – This Won't Last Forever
Bez dalšího.
Objev
Stara Rzeka
Container
Blanck Mass
Objevy spíš osobní. Nejvíc seru samozřejmě z Kuby Ziołeka aka Stara Rzeka.
Jiří Akka Emaq
Song
Daughn Gibson – Shatter You Through
Jedna ze dvou svižných věcí na letošní desce Carnation, která sice jako celek zas až takový zázrak není, leč singl Shatter You Through ji vyzdvihuje rozhodně o pár pater výš. Jednoduše a chytře vystavěné aranže evokují třeba The Future od Leonarda Cohena nebo Road to Hell Chrise Rey.
Objev
Největší objev letošního roku je fakt, že hudba je nekonečná. Jak univerzální matrice se neustále kopíruje skrze skutečnost, a dokud bude existovat člověk s hlasivkami, kterými může křičet, a rukama, kterýma může bušit do vydělaných kůží nebo drnkat na dráty natažený na kus dutýho dřeva, tak tohle šílenství neskončí. A i kdyby, pak si najde jinou cestu.
Vojta Chmelík
Song
Těch bylo!
East India Youth - Turn Away
Grimes - Art Angels
Marina and the Diamonds - I'm A Ruin
A ještě Breaker (Deerhunter), The Remedy (Puscifer), Chandelier (Sia), Various Storms & Saints (Florence + The Machine) a další.
Objev
Bohužel nemůžu říct, že bych se vyloženě pídil po zbrusu nových, čerstvých jménech a počinech na hudební scéně, obvykle objevuji už objevené. Následují tedy spíše věci, které mě až do tohoto roku jaksi míjely.
Fresh Out of the Bus
St. Vincent
The Dø
Každý rok, speciálně na jeho počátku, často objevuji věci, které mě minuly v tom předchozím (nebo předpředchozím a tak dál). Tohle byl přesně ten případ, a že se mě to drží.
Jakub Šilhavík
Song
Kurt Cobain - And I Love Her
Zranitelná předělávka skladby And I Love Her při vší úctě naprosto zadupává do země slavnou liverpoolskou čtveřici. Kurt Cobain na pokraji sil, a přesto v životní formě.
Lou Barlow - Repeat
Veterán americké indie scény Lou Barlow s další klasickou hymnou plnou smutku a osamění.
Kurt Vile - Wheelhouse
Charakteristické vybrkávání na kytaru a procítěný vokál, který zní tak blízce, jako by americký písničkář seděl při poslechu hned vedle vás.
Objev
Colleen Green
Indie rockerka Colleen Green servíruje na prahu třicítky sladkokyselý soundtrack pro velké děti, které se zoufale snaží dospět.
Billow
Staronová formace členů Strangers in the City má za sebou pouhou hrstku živých vystoupení a na první regulérní nahrávku teprve čeká, přesto vyzařuje obrovský potenciál.
Jakub Koumar
Song
Everything Everything – No Reptiles
Jestli máte rádi dobrou melodii, tak neváhejte ani chvíli, protože tady jich je hned několik. A přestože se může zdát, že každá z nich není vyloženě neoposlouchatelná, dohromady je to skladba, kterou vystihne jediné slovo – fantastická.
Colin Stetson & Sarah Neufeld – Sun Roars Into View
Colin Stetson a Sarah Neufeld nejen že umí, jsou to i výjimeční hudebníci. Je tedy na jejich společném songu z desky Never Were the Way She Was něco speciálního? Je to hlavně precizní mikromelodický minimalismus. Něco, co vypadá triviálně, ale správně to umí jen pár lidí na světě. Vypořádat se s co nejjednodušší kompozicí, že vám dá muzikantsky tak zabrat, až posluchačům padá čelist ohromením.
Frog Eyes – Two Girls (One for Heaven and Other One for Rome)
Ryzí písničkářství, to je hrozivé klišé. A když už se o něm mluví, proč tu není Kurt Vile, říkáte si. Jenže tenhle kousek od Frog Eyes má v sobě něco zvláštního. Je to píseň, která může hrát v každém klubu, kde sedíte osamoceni v tmavém koutu a rekapitulujete svá nanicovatá rozhodnutí. A taková mentální společnost se prostě musí počítat.
Objev
Viet Cong – Viet Cong
Přestože Viet Cong (nebo jak se teď budou jmenovat) by mohli být i ve sloupečku kapel, které to hlavně odesraly, protože je tlak kontroverze názvu donutil stáhnout ocas a přemýšlet o změně, to podstatné se u nich odehrávalo na té osvícené straně. Dunivé bicí se klenou přes dobře vyváženou fúzi noise rocku a postpunku. Přestože Viet Cong (nebo jak se teď budou jmenovat) ještě potřebují trochu zrát, se zpěvností i chraptícími nástroji si rozumí.
Jamie XX – In Colour
Je to asi dost srabárna, dát do objevů roku Jamieho Smithe, který si už notnou dávku hraní odkroutil s The xx. Jenže co naplat. In Colour je nápaditá deska plná všeho, co si pod dance/electronic můžete představit. Popovými melodiemi protkané beaty a jemná elektronika je jednoduchá, a přitom jako by každý její moment byl něčím zajímavý. In Colour je radost poslouchat a není třeba se tvářit, o kolik jste intelektuálně dál.
Martin Kozumplík
Song
John Grant – Dissappointing
Líbivá, energická skladba podpořená povedeným klipem, osmdesátkové retro, vousatá homoerotika.
Julia Holter - Silhouette
Hravá a trochu smutná písnička z vynikajícího alba americké písničkářky, které bylo právem zvoleno nejlepším albem roku 2015 hned několika hudebními časopisy.
Thunderbitch – Heavenly Feeling
Garážové blues, zpocená kožárna, rozteklá řasenka – Brittany Howard z Alabama Shakes.
Kurt Vile – melancholie, světlo na konci tunelu, promítne se mi celej život během šesti a půl minuty
Objev
Boy Wonder & The Teen Sensations – Radical Karaoke – nejlepší album, jaké kdy Full Moon vydal. Hudba neukotvená v čase, Elvis, Beach Boys, Nick Cave, každá skladba obstojí sama za sebe. Perla. A pokud jste Jakuba Kaifosze neviděli živě, tak to proboha co nejdřív napravte!
Veronika Kubanková
Song
Leftfield - Head And Shoulders (feat. Sleaford Mods)
Nadine Shah - Stealing Cars
Viet Cong - Continental Shelf
Beach House - 10:37
Objev
Benjamin Clementine. HLAS, ktorý je tu na to, aby bol počutý. A kus skutočného pátosu a životného príbehu k tomu.
Daniel Avery. Sexy elektronika, noise flies high.
Martina Wes
Song
Raketkanon – Florent - mile ujetej klip
Lightning Bolt – Over the River And Through the Woods - zaujal mě překvapivě neujetou pasáží od 03:18
Děti deště – Paseka - mám ráda, jak Bugrr vyslovuje "paseka"
Objev
Trio Neuvěřitelno - Andrea Rottin & spol. hrají nádhernou hudbu k němým filmům
Liturgy - dík za tip Luďkovi z Debbi Love
Nauzea Orchestra - díky Ágnesovi za možnost je v Třebíči poprvé vidět naživo
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.
Michal Pařízek 09.08.2024
Rozhovor s Nubyou Garcia jsem dělal před pár lety, bylo to uprostřed covidu a bylo to tím poznamenané, ale už tehdy to bylo milé...
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.