ScreamJay | Články / Recenze | 20.02.2015
Nika Danilova alias Zola Jesus už dávno není lo-fi. Už žádné jódlování v zaplivaných klubech, ale jasný svit reflektorů v zádech; a stejně jako Chelsea Wolfe zpřístupnila Zola svou tvorbu, aniž by ztratila šarm. Zlomová deska Conatus nabídla vrstevnatý moderní pop, čitelný a citelný, jehož společným jmenovatelem byl charakteristický hlas s lehce stravitelnou elektronikou. Letmo zamotala hlavu mainstreamu, protože pořád nebyla produkt, i když působila širokospektrálně.
Taiga, to už je jiná písnička, o poznání komplikovanější. Těkavý pohled do očí, který říká „ztrácím se, dovol mi podlehnout“. Bývala plachou burleskou na tanečním parketu, ale teď, skrz nejednoznačné kontury, dospěla v baletku na komorním rande, chladnou a nepřístupnou. Přesto není plachá, její sebevědomí bere slova i jistotu. Elektronika má od prvního okamžiku více poloh – potmě depešáky nepoznáš, hlas už taky není vědomým kontrastem. Nelpí na jednoznačných hitech a singl Dangerous Days, který asi nejvíc připomíná zvuk i rytmiku předchozí tvorby, je paradoxně nejslabším místem novinky. Ponechala si smyčce, propadla podivnému soulu, stala se tajem i jinotajem.
Zola nikdy nepotřebovala prvoplánovou kontroverzi, žádná Lady Gaga, nic ve smyslu „nevím, co sama se sebou, ale pořád mám v záloze třicet deka hovězího bůčku“. Zola ví moc dobře a Taiga je jen dokladem toho, že kromě osobitého přístupu k hudbě má i komplexní cit pro vizuál. Vstřícná k prožitku, odměřená k času i žánrovým hodnotám.
Recenze vyšla v časopise Full Moon #42.
foto © Fucsia Werk
Bohemian Like You:
Zola Jesus(us)
16. 3. 2015 20:30
MeetFactory, Praha
Vstupné: 390,- v předprodeji / 490,- na místě
www.facebook.com/events/1395790027390451
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
