Libor Švitorka | Články / Recenze | 17.04.2013
Blažené rejdění nočních tvorů v podrostu, husí kůže, omamná vůně tlení a ponurý chlad. Chlad, jako když vám v dospělosti máma vyčítá přešlap a má pravdu. Peristaltika dřevního temného synthu, zastřený vokál pouličního tlampače oznamující zhuntovanost světa, uhrančivé basové linky a pulzující tlukot naděje kdesi v dálce. Black Marble. Disneyland zádumčivé povahy.
Brooklynští Ty Kube (basa, zpěv; ex-Team Robespierre) a Chris Stewart (mašinky) dotáhli v obýváku svůj postpunkový tetris s tvary mrazivé elektroniky, punkového DIY přístupu a návykové rytmiky od pozoruhodného krátkého debutu Weight Against the Door k výlisu dlouhohrající desky. Album vyšlo na seattleském labelu Hardly Art na podzim před poslední apokalypsou. Akorát včas jako ideální soundtrack rozpadu chlorofylu a zimních krajin s mokrem v botách.
Starý trika s kapelama se rozhodně nevyhazujou. Tihle kluci z NYC zřejmě mají dost podobný šatník s The Soft Moon a Tropic of Cancer. Notně seprané onuce trik Joy Division, Bauhaus a Siouxie and the Banshees ovšem pořád ještě nenosí jenom na spaní nebo s košem. Coldwave, dark wave, synth wave nebo žiletková bublanina, říkejte si hudbě Black Marble dle libosti, zarytí škatulkáři z online diskuzí se už kvůli tomu po sobě naplivali dost. Sám Stewart, toho času art director v reklamce, vyvrátil, že by Black Marble byli coldwave kapela. Prý jen používá vybavení, co má doma, shodou okolností z přelomu 70. a 80. let, kdy tenhle hudební styl vznikl ve Francii, takže se neubrání podobnému zvuku.
A Different Arrangement, necelých 37 minut v jedenácti kusech. I přes zdánlivou monotónnost a odtažitost práce s elektronikou zní celá stopáž lidsky a konzistentně: nezúčastněně naléhavý baryton, prominentní basa jako smeknutí Peteru Hookovi, minimalistické chytlavé melodie vintage syntezátorů, vzdálené bicí automatu, zvuková vrstevnatost a umění napsat písničku. Úvodní hypnotická Cruel Summer (s povedeným klipem) neuspěchaně poodkrývá oponu do temného sálu, kde se tenhle večer už nebude rozsvěcet. Následuje pohřební píseň z horečnatého snu (A Great Design), na kterou tančí všichni smuteční hosté, včetně nebožky. Ze seznamu skladeb si zvýrazňovač ještě zaslouží titulní svižná A Different Arrangement, variující dvouslovný varovný popěvek „this time, this time“, a koncerty již prověřená Pretender z předchozího EP.
S každým poslechem přetrvává dojem, že se v přehrávači napočítalo do jedenácti nějak moc rychle. Myšleno jako kompliment. Hřejivá melancholická náruč studeného černého mramoru. Nostalgie a pocitový oxymóron, žádné post-post-post klišé.
Black Marble – A Different Arrangement (Hardly Art, 2012)
www.blackmarblenyc.com
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.