waghiss666 | Články / Recenze | 22.05.2016
Pevnost Josefov, 66°C, behind the wall, rozhovor s Gregem Puciatem:
„Kdy uslyšíme tvůj projekt Black Music?“
„BLACK QUEEN! V Americe takhle nazýváme hippitty-hop.“
CHA!
Sáhneme do svědomí. Cítíte ten nádor? Že by pokrytectví? Musíme nechat oči dokořán, jinak to nepůjde. Zhýralí mladí neustojí ani nejhitovější potenciál vaty z Option Paralysis a černokněžníci zvrací za zvuku synťáků. Double-agent, kam se ohlédneš.
The Dillinger Escape Plan ční. A vždycky budou. Neberou rukojmí, dělají, co se jim znelíbí, a z nějakého důvodu jim to prochází žaludkem. Indie-noise No Machine, nevyhraněný kolektiv srdcařů Party Smasher, metalová all-star hydra Killer Be Killed… letos tanečky. Greg Puciato měl vždycky hlas jako zvon a slabost pro muziku sametově černou, tu z opačné strany spektra. Nikdo se nediví. Hlavní role se zhostila elektronika, sekundují Josh Eustis a Steve Alexander (krycí jméno NIИ!). Žádný egotrip, hudební podmaz je (ne)překvapivě minimalistický, hlavně u roztančených juchand. Až poté, co se rozvibrují Gregoryho hlasivky, nevypnete desku dřív, než se podrážky rozpustí (refrén singlu Ice to Never najdete za pultem rybářských potřeb, konkuruje mu jedině klávesová sekaná v Secret Scream). Paralela ke všemu rachotu zkracuje čekání na novou desku domovských (nahráno v únoru, šestá studiovka Dylyndžrů vyjde v létě, varovali jsme vás.)
Chyťte protějšek za ruku. Prosit se smí.
Netrpělivě vyhlížím, s čím přijde basák TDEP Liam. Šušká se něco o black metalu. A pak že černá není barva. Long live the Queen!
PS: Kdo mi tuhle desku sežene na vinylu, tomu budu do smrti hrát na přání. Cokoliv.
The Black Queen - Fever Daydream (DIY, 2016)
www.theblackqueen.com
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?