Cesta ke světlu je na dohled (Enter Shikari)

Po prvním poslechu novinky britských Enter Shikari můžeme velmi snadno podlehnout dojmu, že se kapela dala na scestí žánrových experimentů a proměn. Doposud dominantní vliv posthardcoru a eletronicoru byl věrolomně vystřídán synthpopem a rockem. Kdysi zneklidňující syntezátory občas přecházející do temného diska se teď harmonicky mihotají nad potlačenými kytarami a zpěv se slušňácky distancuje od dřívějšího obhroublého řevu. Když se však prokoušeme celou diskografií, narazíme na nejednu píseň podobného ražení – třeba hned na skladbu Jonny Sniper z debutu Take to the Skies. O žádnou zásadní změnu se tedy nejedná, rozdíl je hlavně v tom, že na The Spark je „toho růžového“ najednou prostě víc.

Brzy navíc vyjde najevo, že hezké melodie tu maskují složité příběhy a hledání úniku z přetechnizovaného a zběsile tepajícího světa v Live Outside je jen první kapitolou. V těch dalších se frontman Rou Reynolds svěřuje s pocity z doby, kdy intenzivně bojoval s úzkostnou psychózou, chronickou nespavostí a panickými záchvaty – hojně citovaná pasáž z An Ode to Lost Jigsaw Pieces hovoří sama za sebe: „But in my chest there's a thundering pain/ It feels like God's in there, having a migraine.“

V Undercover Agents pak vše shrnuje prostým: „I'm so done with the pressure.“ Potřeba zapět ódu na krásu přírody a povznášející momenty v ní strávené jsou najednou dokonale pochopitelné. A k problémům osobním se musí připočíst i ty politické. Reynolds se kriticky vyjadřuje k brexitu, když Take My Cuntry Back přímo odkazuje na jedno z hesel jeho zastánců: „Don't wanna take my country back / I wanna take my country forward.“ Punkový rytmus a stadionový refrén navíc na chvíli mažou zdání vyměklosti, což na desce dokáže zopakovat už jen Rabble Rouser se svým toxickým beatem a textem trefujícím se do rockových hvězd.

Páté album Enter Shikari je ve srovnání s předchozími nahrávkami mnohem osobnější a procítěnější. Rou Reynolds o něm prohlásil, že jeho název (jiskra) pro něj znamená nový začátek – a především cestu z temnoty ve chvíli, kdy se všechno kolem bortí. Proto převaha optimistických melodií, které mají vyjadřovat dnes tolik potřebnou naději. Zcela vyhráno není, cesta ke světlu je ale na dohled. Teď ji ještě bezpečně projít.