Fomas | Články / Recenze | 05.10.2015
Třetí album „superskupiny“ The Dead Weather nazvané Dodge and Burn vyšlo dlouhých pět let po předchozím Sea of Cowards a nikdo asi během té doby netušil, co s ní bude dál. Jack White si rozhodně nemůže stěžovat, že by se poté, co v roce 2011 sekl s The White Stripes, cítil nevytížený. Věnoval se svému vydavatelství Third Man Records a stihl vydat dvě sólovky. S jeho další kapelou The Raconteurs to sice vypadá bledě, ale The Dead Weather se loni probrali k životu a vypustili hned čtyři ochutnávky z připravované desky.
Ta vyšla až letos, ale vyplatilo se počkat. Ke zveřejněným písním přibylo osm dalších a sbírku odpálil nový singl Feel Love (Every Million Miles), kde White dokazuje, že i když sedí za bicími, nenechá se zastínit. (Kdyby se mohl v The White Stripes rozpůlit a zvádl kytaru i bicí, byla by to ještě o level lepší kapela.) Dokonale našláplý song dokazuje, že The Dead Weather nezvolnili, spíš naopak. Ubrali na psychedelii, přidali na rychlosti. Na nedostatek podivností si nelze stěžovat - například pomalejší Three Dollar Hat, kde White téměř rapuje za doprovodu podivných elektronických pazvuků, dokud se vokálu nechopí Alison Mosshart a White nerozjede další kanonádu na bicí, je ulítlá dost. U mikrofonu se oba potkají ještě v duetu Rough Detective, jinak se ale White drží paliček a dává prostor zbytku kapely. Alison Mosshart to ječí stále skvěle a klávesy Deana Fertity jdou do masa stejně jako kytara, která se střídá s baskytarou Jacka Lawrence. Zvuková rozmanitost tvoří dohromady nádherný bordel. Album překvapivě uzavírá balada plná smyčců, v níž Alison demonstruje, že kromě řvaní umí i zpívat. Parádní tečka.
Celá deska je kompaktní, sevřená a velmi chytlavá, nejlepší počin The Dead Weather. Jak se to pozná? Nevypnete ji, ani když vás z těch zvuků už bolí hlava.
The Dead Weather - Dodge and Burn (Third Man,, 2015)
www.thedeadweather.com
foto © David James Swanson
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.