Články / Recenze

Dost bylo twerkingu: Marina and and The Diamonds

Dost bylo twerkingu: Marina and and The Diamonds

Jakub Béreš | Články / Recenze | 29.05.2015

Marina and the Diamonds se řadí mezi nejzajímavější britské zpěvačky současnosti. V roce dva tisíce devět obsadila druhé místo v prestižní anketě BBC Sound Of (první byla Ellie Goulding) a od té doby září na vrcholu. Průlomový debut obsahující písně Im Not a Robot a Hollywood zapříčinili nepřesné zařazení Mariny do indiepopové škatulky, z té se ale rychle vymanila vydáním elektropopové nahrávky Electra Heart. Na ní se podílela armáda nejvlivnějších mainstreamových producentů současnosti (Diplo, Benny Blanco,o Dr. Luke a další).

Spojte obě předešlé desky a dostanete nejnovější Froot, Marině se podařilo najít ideální poměr mezi osobitým písničkářstvím a svůdným popem. Froot je sebejistá nahrávka, která se od stylizace obrací ke zpěvačce samotné. Z Mariny už není obsesivní puberťačka vzhlížející k americkému snu, ani primadona, nýbrž vyrovnaná žena, jejíž sytý hlas a řecko-britský temperament konečně vyráží v plné síle na povrch.

Desku sice otevírá píseň Happy, ale o žádnou veselici se nejedná. Melodramatická balada značí, že za pózou, úsměvy a leskem diamantů bylo něco trpkého. Předešlý tým byl nahrazen jediným producentem Davidem Kostenem (Everything Everything nebo Bat for Lashes), a tak mohla vzniknout užší a intimnější spolupráce. Ve studiu vypomohli i členové kapely Everything Everything.

Na desce se objevuje pro Marinu nový retro leitmotiv, který prochází nenápadně napříč, například v podobě sedmdesátkových disko rytmů nebo tanečního funku. Singl Froot je posledním ohlédnutím za předešlou stylizací, studiová verze je delší než singlová, a je mnohem pestřejší, jen s každou další slokou se do sebe zamotává a stává se nepřehlednou. Stejný problém nastává i v druhé části nahrávky, kde jsou písně, jejichž stopáž přesahuje čtyři minuty. Zajímavým zpestřením je šestá Gold, na níž je nejvíce slyšet vliv producenta zaměřujícího se převážně na alternativní kapely.

Froot představuje milník v tvorbě Mariny and The Diamonds, nic lepšího v dané kategorii v tuhle chvíli nevyšlo. Suverénní pop, který má co sdělit i těm, kteří ho nevyhledávají, protože se nesnaží reflektovat rádoby moderní trendy. Dost bylo twerkingu, teenage rebelek a zakřiknutých hlásků. Figura hrdé ženy je opět v kurzu, a tak se z mladé zranitelné hvězdičky stala opravdová zpěvačka.

Info

Marina and The Diamonds – Froot (2015, Neon Gold)
www.marinaandthediamonds.com

Live: Marina and the Diamonds (uk)
11. 12. 2015 19:00, Incheba Aréna, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace