Nikola Piálková | Články / Recenze | 24.10.2016
Zpátky domů. Tímto heslem se řídí nové album Priessnitz, o kterém tvůrci hovoří jako o svém posledním. V průběhu kariéry prošla kapela hned několika proměnami; v počátcích jí byly inspirací hlavně punkové kapely, další alba částečně opustila tajuplná témata mytizovaných hor a obrátila svou pozornost k realitě městského stereotypu. Nástup klidnějšího tempa a pozitivnějších melodií připravil Priessnitz o postpunkovou tvář a označil jej indierockovou nálepkou. Indie rocku zůstala kapela věrná dodnes, jen texty nesou jiné poselství. Čiší z nich smíření. Žádné vize do budoucna, naopak velké množství retrospektivy. Co ale jde z nové desky Beztíže cítit nejvíc, je silná vůle k návratu ke kořenům. Priessnitz skrze slova prchají z měst a svůj pohled upírají k horám plným vzpomínek (Na kraji města).
Celým albem prochází dvě základní linie, věnující se minulému nebo současnému dění. Nostalgickou část tvoří pomalejší (Beztíže) i svižnější písně (Žena), které jsou protkané vzpomínkami na dětské lásky či málem zapomenutá zákoutí jesenické přírody. Druhá polovina skladeb odráží současný postoj k životu ve městě. „Slepé baráky/ tam nic nehledej/ raděj domů pospíchej/ a utíkej,“ tak zní refrén písně Na kraji města, kde je jasně reflektována potřeba uniknout špinavým předměstím, přehnanému chvatu městského života, ale především kvantům lidí, jejichž přítomnost ruší ideu vytouženého klidu a života bez tíže.
Nedá se však říci, že by Priessnitz uhýbali stereotypu. Naopak. Ve spojení s milovaným životem v horách je explicitně vyjádřen obdiv ke klidně plynoucímu toku stále se opakujících, zdánlivě bezvýznamných činností, které ve skutečnosti plní jednu důležitou funkci – dělají člověka šťastným. Skrze skladbu Ponedělí nebo Beztíže se procházíme zapadlými horskými osadami, sledujeme havrany, ležíme v peřinách nebo pijeme ranní kávu. Netřeba ambic, netřeba zbytečné problémy. Proč něco měnit? Proč neustále vymýšlet všelijaké inovace? Priessnitz svou pravou tvář už našli a smířili se s ní. „Je to pořád stejný/ stejný příběh/ stejný pán/ jen pokaždé/ má jinou tvář.“
Příběh domu v závěrečné skladbě Blikající dům jako by metaforicky vyprávěl příběh kariéry Priessnitz. Text funguje s Kružíkovou hudbou v dokonalé souhře jako vždy, ne nadarmo je Švejdík vzorem spoustě českých textařů, kteří píší v rodném jazyce. Postupné střídání pokojných a agresivních melodií v kombinaci s dramatickým přednesem o zhasínání a rozsvěcování světel od sklepa po půdu připomíná vrcholy a útlumy, které prožila samotná kapela, přičemž se člověk jen těžko brání pocitu, že poselstvím posledních veršů je loučení.
Priessnitz - Beztíže (Supraphon, 2016)
www.priessnitz.com
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.