Články / Recenze

Když se svět dusí, nejde přitopit (Post-hudba)

Když se svět dusí, nejde přitopit (Post-hudba)

Sabina Coufalová | Články / Recenze | 12.04.2021

Pojďte na procházku po Praze s Dominikem Zezulou a Tomášem Havlenem. Uslyšíte zvuk sbíječky z Nuseláku, projedete se přecpaným metrem, proberete podobné prášky, jaká zvířata sledujete na Instagramu, jak se místo opíjení v nonstopech na Letné opíjíte sami doma a v co se chcete proměnit, aby vám bylo líp.

Dostáváme se do období, kdy se pandemie plně otiskuje do umění. Na deskách slyšíme stesky z karantény, na plátnech sledujeme filmy, v nichž jsou herci v rouškách, uzpůsobuje se architektura nebo vzniká spousta tematických muralů. Třetí dlouhohrající deska Post-hudby Svět na konci roku nula vyšla přesně rok od prvního potvrzeného případu koronaviru v Česku a sdílí, s čím se pereme uvnitř sebe během tohoto bezčasí. Pryč je přemýšlení nad tím, jestli říkáme dost chytré řeči na vernisážích, teď by stačilo, kdyby byl člověk prostě obyčejně šťastný. Protože hrát pro patnáct lidí v Berlíně může být fakt krásné.

Oproti předchozímu albu Není se na co těšit (2019) se posunulo uvažování nejenom v textech, i hudební složka dostala preapokalyptický nádech. Tomáš Havlen důvtipně kombinuje chladnou elektroniku, trap, řev, ale taky základní popové melodie, u kterých máte pocit, že jste je slyšeli už nepočítaněkrát. Přebíhání mezi žánry a zvuky, i v rámci jednotlivých skladeb, evokuje změny emocí, kterými teď procházíme často během jednoho dne. Chceš zabetonovat dveře, ale stejně si každé ráno řekneš, jestli to třeba dnes nebude lepší.

Singl Bezpečí a klid představuje tu největší popinu na desce, je to jediný lovesong , což umocňuje refrén postavený na jednoduché líbivé houpavé melodii. Hraní se zvukovými motivy je hezky slyšet v Myšlence na bezpečnější svět, kde se bije diskotékový rytmus a nihilistický text – ocitnete se na osmdesátkové party a tam křičíte, že se všeho bojíte. Vedle toho ve skladbách silně rezonuje pocit izolace skrze odkazy na online život, který demonstruje především písnička Digitální popel. Jak moc věříte tomu, co lidi sdílí do storíček?

Zmatení muži a vyčerpané ženy sice stále bloumají městem jako na předchozích albech Post-hudby, ale svá osobní dramata a smutky zasazují do traumat spojených s omezením života takového, jak ho znali. Jejich problémy se přetvořily do hmatatelné podoby. Vystřízlivěli z malicherného pobíhání mezi bary a čekání na odpovědi na zprávy. Ocitli se v chaosu, který jim vzal jistoty, jež považovali za samozřejmé, a ani si nedovedli představit, že by o ně mohli přijít. Protože je to pro mnohé první omezení svobod, s nímž se musí poprat. Kdy se bude na co těšit? Při čekání se nezapomeňte ozvat mámě.

Info

Post-hudba - Svět na konci roku nula (Bad Names | Full Moon Forum, 2021)
Bandcamp kapely

foto © archiv kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 24.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace