mexhouse | Články / Recenze | 16.12.2014
Pokud chcete kolem sebe položit past vedle pasti, coby kapela, stačí si pověsit na profil: spojují rytmiku Holy Fuck, naléhavost Fuck Buttons a experimentálnost Battles. A máte vyděláno. Anebo zaděláno. Pokud tedy nejste Kaplan Bros., kteří to někde zaslechli, jedním uchem dovnitř, druhým zase ven, a než si pustí další sampl, zapomenou. A podobně je na tom i jejich přístup k muzice: všechno dovnitř, mutace, pak něco ven, hravě pokroucené.
Bratři Kaplanové se kromě výtvarného umění realizují i v hudbě coby součást oceňovaných Vložte Kočku, přetlak je takový, že deska domovské skupiny je na spadnutí začátkem příštího roku. Kaplan Bros. oproti Kočce (téměř) schází vokály, housle a folklórní nátisk, bicí a mašinky/klávesy jsou si soběstačnými partnery, partnerkami. Iluzi vokálu plní onomatopoické syntezátorové zvuky nebo rozpitý robotický vokodér, nebál bych se ukázat směrem k Pardubicím na aktivity Moimira Papalescu stran elektronického zvukového vesmíru, jakkoliv ten pracuje jinak, hlavně co se týče kompozice. Kaplani volí delší repetice, tribální kruhy kolem ohniště, návratné motivy, hrají si s vyšíváním, kterému se říká post-rockové, aniž by použili kytaru, nebojí se slizkých disko-flitrů a osmdesátkových gender-prdelek, které vzápětí rozpráší v prudké perkusivní vánici.
Jejich hravost je jiného druhu. Zvláštně psychedelická a do jisté míry neodhadnutelná, zároveň infantilně přítulná, tedy pokud vás někdy napadlo se pohybovat mezi směšnými mantinely Daft Punk a Michala Davida, mezi mantinely ze starého růžového Pedra a noiseovými stěnami z mikáda. Pamětníci vzpomenou znělku Magionu a představí si její jungleovou verzi, těm dalším stačí obraz Battles, jak točí soundtrack pro mateřskou školku Lightning Bolt. Kaplan Bros. se můžou jevit vedle Kočky experimentálnější, ale je to jen zdání, blízkost lidových písniček nahrazují pop-analogová rezidua, zdánlivě jamovací základy jsou společné, jen se odehrávají v jiných zákrutách, leitmotivy se pohybují v jiných kružnicích. S každým dalším poslechem ohromuje blízkost analogových zvuků a motivů, která do jisté míry supluje strhující potenciál koncertního provedení.
Kaplan Bros. sice vyhráli Full Moonem zaštítěnou talentovou soutěž 1BAND2PLAY, ale v rámci obecně odmítané subjektivity musím říct: ještě cítím rezervy. Pokud chcete hvězdičky nebo procenta, koukněte do prosincového Full Moonu, pokud chcete jednoznačné soudy, musíte na matriku. Třetí track Lucina je citace diskotékového stroboskopu, včetně neuvěřitelných bicích padů osmé dekády, za které by se nestyděl ani Kamarád do deště, ale je to jako špehýrka v zadnici, sotva minutová ironie. Jinak jde o masitý a masivní materiál.
Kaplan Bros. – st (Landmine Allert / Full Moon, 2014)
www.landminealert.org/kaplanbros
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).