redakce | Články / Sloupky/Blogy | 07.01.2016
Velké hlasování bezmála padesáti redaktorů Full Moonu a blízkého okolí se (ne)shodlo na nejlepších zahraničních albech minulého roku. To, co nejprve vypadalo na jasnou záležitost, se nakonec vyvinulo trochu jiným, ženským směrem. A pokud v domácím souhrnném žebříčku bylo žen pomálu, tady jich naleznete více. (Zítra začnou vycházet komentované žebříčky týkající se tradičních, netradičních i legračních kategorií.)
1. Sleater-Kinney – No Cities to Love (Sub Pop) – 34 bodů
Od plotny a Portlandie zpátky do kola, sex ve městě baví po deseti letech možná ještě víc než kdykoliv předtím. Chválit comebackové album Sleater-Kinney, je jako nosit sovy do Olympie, děvčata to v loňském roce odpálila jako nikdo jiný. Bravo.
2. Faith No More – Sol Invictus (Reclamation Recordings) – 27 bodů
Jaký, že se píše rok? 1995? Nostalgie je mocná čarodějka, Mike Patton a jeho šediváci si vyšlápli na současnou generaci a přesvědčili zdaleka nejenom pamětníky. Další návrat, který se povedl.
3. Algiers – s/t (Matador) – 23 bodů
U Blood nám spadla čelist, nad Irony. Utility. Pretext. jsme kroutili hlavou a Black Eunuch nás dorazil. Když v červnu přišel kompletní debut, tak bylo o černém koni roku 2015 úplně jasno. Taková kapela tu dlouho nebyla, deska je jako šrouby do hlavy a koncerty jako sůl do živého.
4. Grimes - Art Angels (4AD) – 21 bodů
Popový trůn hlásí obsazeno, omlouváme se všem ostatním kandidátkám. Claire Boucher vyvolává anděly takovým stylem, že všichni okolo nestačí zírat. Odolat je nemožné a koruna je na správné hlavě.
5. Blur - The Magic Whip (Parlophone) – 18 bodů
Harry Potter znovu zasahuje, na Ostrovech (by) bez Damona Albarna byla nuda. Zmrzlina z Hong Kongu v Londýně neroztála, kolena se rozklepala už u prvního falešného leaku a po první ráně kouzelným bičem bylo jasno. V křišťálové kouli vidíme hodné gorily a zlou královnu.
6. Chelsea Wolfe – Abyss – 17 bodů
7. Sufjan Stevens – Carrie & Lowell – 16 bodů
8. – 9. Deafheaven – New Bermuda a Kamasi Washington – The Epic - 15 bodů
10. – 11. Jamie Woon - Making Time a Tame Impala – Currents – 14 bodů
12. Foals - What Went Down, 13. – 15. Kendrick Lamar – To Pimp a Butterfly, Oneohtrix Point Never – Garden of Delete a Wolf Alice - My Love is Cool, 16. Kurt Vile – B´lieve I´m Going Down, 17. – 21. Ghostpoet – Shedding Skin 5, The Dead Weather – Dodge and Burn, Courtney Barnett - Sometimes I Sit and Think, And Sometimes I Just Sit, Young Fathers – White Men Are Black Men Too a Prurient – Frozen Niagara Falls, 22. Viet Cong – s/t, 23. – 25. Jamie xx - In Colour, King Midas Sound & Fennesz - Edition I a Sleaford Mods – Key Markets
46 hlasujících vybíralo ze 196 alb
Michal Pařízek 13.12.2024
Nikol Bóková vydává svoje Feathers zítra, dneska večer na Radiu 1 si dáme jednu ve světové premiéře. Feathers, peříčka.
Minka Dočkalová 12.12.2024
Hra o čtyřech hercích není pro divadelní uskupení Bazmek entertainment nic neobvyklého, prvek interaktivity mě děsil jen zpola, i když LARPy spíš nemusím.
Maria Pyatkina, David Čajčík, Michal Pařízek 29.10.2024
Pokud někde objevovat, tak právě tady. Vybíráme z napěchovaného programu devět jmen.
Michal Pařízek 04.10.2024
Dneska v osm večer na Radiu 1 spolu s Angeles Toledano, Melike Şahin, Autumnist, Juliánem Mayorgou nebo Cindy Lee. If You Hear Me Crying… leave me alone.
Michal Pařízek 20.09.2024
Šest dní u moře uplynulo tak rychle, že jsem se ani neotočil, a určitě nejen proto, že tam bylo 15 stupňů. Ale ve stínu toho, co se dělo/děje tady, už…
Michal Pařízek 06.09.2024
Okruží severu sedí kolem mozku pevně a (možná) napořád, podobně jako prsten, který mám na prstě snad po třiceti letech. Přišel ke mně před Rouge, komu tak asi patří? Forget…
redakce 29.08.2024
Mario „Dust“ La Porta si zařídil svůj bar, aby se měl kde zašít, taky si tam hrává. A se svojí kapelou jezdí po světě. Přijedou i do Kaštanu.
Michal Pařízek 23.08.2024
Štvanice minulý pátek hořela. První pražský Underground Overtake se povedl náramně, atmosféra euforická a velká stage, která u Bike Jesus vyrostla, byla zatraceně funkční i slušivá.
Veronika Mrázková 13.08.2024
Současně je právě marnost a nevědomost, kde začít a kde skončit, vzrušující. Tlumí racio a vynucuje si takové oddání dílu, které se obejde bez faktického výkladu či pointy.
redakce 13.08.2024
Letošní Brutal Assault je za námi a vypadá to na jeden z nejvýživnějších ročníků vůbec. A to nejen podle našich vyndaných reportérů.