Články / Recenze

Sifonův Siphon

Sifonův Siphon

Jakub Koumar | Články / Recenze | 02.10.2015

Není nic zvláštního na tom, že důležití členové známých nebo osobitých kapel mají plnou hlavu soukromých hudebních nápadů. Konec konců svazující tendence každého kolektivu k tomu přímo vybízí. A sólové projekty vždy vyvolávají velkou zvědavost, a částečně i nedůvěru. Výjimkou není ani Ondřej Anděra zvaný Sifon ze slov chtivých WWW. A jak řekl Samuel Beckett, všechna slova jsou jen zbytečnou skvrnou na tichu a nicotě, pročež i Sifon je protentokrát opouští (takřka) úplně. A i bez nich je slušně nasycený.


Pokud někomu blesklo hlavou, jestli Sifon sám o sobě může být dostatečně poutavý, nechť okamžitě zažene tíhu pochybností. Jeho téměř stejnojmenné album sice není (a asi ani nebude) neopomenutelnou nebo kultovní deskou, ale výraznou ano, a to bez pochyb. Sifon totiž disponuje třemi důležitými vlastnostmi: zvukovou fantazií, citem pro rytmus a vkusem pro míru.

To první se projevuje poměrně pestrou nabídkou zvuků, včetně hlubokých, místy až potemnělých vrstev. Skladby jsou prodchnuté industriálním odérem, a když má přijít na řadu beat, je mrazivý, pevný a řízný. Příležitost dostane i hutná dávka psychedelie, zkreslující desku s postupem času víc a víc. Tady už to s mírou hapruje, protože deformovaných součástek se rychle přejíte, Sifon je naštěstí servíruje postupně.

Co se týče rytmiky a dynamiky, od začátku poctivý drajv i hloubka. Sifonovo probírání se zvukovou sbírkou má řád, logiku a konkrétní směr, k němuž se ubírá a z nějž neuhne ani o píď. Skladby občas škobrtnou, ale jen na oko. Nechybí dnes stále populárnější glitch, byť ho ve skutečnosti není tolik, jak se na první pohled zdá, na to jsou zvuky až příliš vyvážené, matematicky přesné a krájené podle soupravy pravítek a měřidel.

Siphon je nahrávka zajatá v jakémsi mezivětě, nápaditá, i stereotypní, zvukové vrstvy jsou hluboké, ale brzy průzračné. Deska má pevnou konstrukci a jednotlivé písně je zábava poslouchat, a to je i její největší výhoda. Otázkou je, jak brzy budete potřebovat nášup. Sifon ví, jak uspokojit chuť, ale hlad je něco úplně jiného.

Info

Sifon – Siphon (BiggBoss, 2015)
www.biggboss.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace