OFF: Stvoření světa za tři dny

Kabalisté vědí, že Bůh má sedmdesát dva jmen. Hipsteři vědí, že jedním z těchto jmen je Artur Rojek, zakladatel OFF Festivalu. Nabitý program druhého dne byl o poznání lákavější a intenzivnější a stejně intenzivní bylo i slunce, které nemilosrdně spalovalo Polsko na uhel. Jediný stín vrhaly plechovky piva na betonovém plácku před benzínkou.

Po dlouhém čekání na setmění se areál opět naplnil a v už daleko příznivějších klimatických podmínkách vystoupili Walkmen. Hamilton Leithauser se objevil na pódiu v obleku a s lahváčem v ruce a od toho momentu se publikum začalo pohybovat synchronizovaně s frontmanem. Nezůstalo ani stopy po laxně postávajících skupinkách daleko od pódia, dav se slil do zhypnotizované masy. Set se skládal prakticky půl na půl jen z posledních dvou alb – tři roky starého Lisbon a loňského Heaven, které sklidilo snad jen pochvalné kritiky. Starší hity skoro chyběly a koncert uzavíral eponymní song opět z Heaven, aby se hlavní stage připravila na příval postrockových zvukových ploch kanadské legendy Godspeed You! Black Emperor. Všechna světla na scéně zůstala celý koncert zhasnutá, ze tmy vystupovaly jen nezřetelné siluety devítihlavé formace a veškerou pozornost si žádala monochromatická projekce jedoucího vlaku, natočená pravděpodobně na cestě mezi Vítkovicemi a nádražím Ostrava-Svinov. Industriální motivy se snoubily s mystickým zvukem aktuální desky Allelujah! Don’t Bend! Ascend! a publikum se rozdělilo na extatické vytržení u pódia a ležící, snící, vyčerpané hloučky okolo. Zážitek se dá intenzitou nejlépe přirovnat k loňskému koncertu Swans na tomtéž pódiu. Od hypnotizujícího zvuku dvacetiminutových kompozic nebylo fyzicky možné odejít dřív než po úplném konci. Zbývalo jen několik vteřin k přeběhnutí na vedlejší stage, kde začínal další z kanadských zázraků, Austra v čele s energickou Katie Selmanis a padajícími hvězdami v pozadí, jak na projekci, tak na obloze.

Určitě nešlo o náhodu, Austra je v lotyšské mytologii bohyní světla a toho bylo po emočně náročných Godspeed You zoufale potřeba. Koncertní set tvořily rovnoměrně obě její desky a uzavřely ho skladby Beat and the Pulse a Hurt Me Now, jejichž texty se ozývaly i z velké části publika. S druhým festivalovým dnem se potom stačilo rozloučit už jenom dezertem v podobě manchesterského producenta pod pseudonymem Holy Other, který na malé stanové scéně vytvořil prostor, kde se střetl ambient s witch housem a r&b. Takový meziprostor je místo plné kouře, magicky atmosférického zvuku a davu, který se začíná cítit jako pacienti po lobotomii. Byl čas jít spát a připravit se na poslední den. Nicméně už teď je jasné, že Bůh možná stvořil svět za sedm dní, Artur Rojek to zvládne za tři.