Anna Libánská | Články / Recenze | 03.02.2014
Koncert Ulver je doslova za dveřmi, ale ještě před tím tu máme dlouho očekávané album Terrestrials, na němž pracovali společně se Sunn O))). Někdy jsou očekávání příliš veliká na to, aby mohla být naplněna.
Nápad na spolupráci Američanů Sunn O))) a norských Ulver vznikl už v roce 2008 bezprostředně po jejich vystoupení na Øya festivalu v Oslu. Sunn O))), okouzleni plodnou atmosférou skandinávské noci, si dali dostaveníčko s Ulver ve studiu a namísto groupies a alkoholu vytáhli nástroje. Celou noc improvizovali, nahrávali a podařilo se jim vytvořit syrovou podobu alba, které čekalo jen na doladění – ovšem to trvalo téměř šest let. Takže vzhledem k času a očekávání by to měl být hotový masterpiece.
Úvodní Let There Be Light Ulver trefně přirovnali k vycházejícímu slunci. Krajina, na níž paprsky dopadají, je však prostá veselých zvířátek, barevných květin a rozradostnělých lidí. Namísto toho se za zvuku naléhavých a táhlých tónů vyjeví jen čiročiré utrpení a zmar. Konec skladby zní natolik epicky, že byste byli čekali nějaký vrchol nebo něco, co alespoň naváže tam, kde vycházející slunce na obloze zastavilo. Místo toho následuje, naprosto nelogicky, drone-doomová Western Horn. Ta vás, na rozdíl od kusu předešlého, nenechá na pochybách, kdo se na ní více podílel. Ulver tu necítím v podstatě vůbec.
Závěrečná, lehce psychedelická Eternal Return vyčnívá, a to nejen díky magickému zvuku houslí v pozadí. Pokud lze o Western Horn říci, že je v ní vliv Ulver k nenalezení, o Eternal Return platí pravý opak. Je ovšem škoda, že byl Ryggův hlas využitý jen tu, jde o promarněný potenciál. Eternal Return má evokovat biblická místa, staré Řecko a Egypt, v některých polohách je skladba takřka meditativní, navíc obsahuje orientální vlivy, patrné na celé nahrávce.
Terrestrials je dobré album, ale takový přívlastek je po šesti letech práce sotva komplimentem. Ničím vyloženě nepřekvapí ani neurazí, hudební extáze se nekoná a do žádných rozsáhlejších hudebních experimentů se zúčastnění taky nepouštěli. Na masterpiece si holt musíme počkat, jen doufejme, že to nebude dalších šest let.
Jiří V. Matýsek 20.12.2024
Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.