Články / Recenze

Třikrát a dost? (Temples)

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková | Články / Recenze | 20.11.2019

Po dvou letech se britští Temples vrátili s očekávanou deskou Hot Motion. Tentokrát pod novým labelem ATO Records a bez původního bubeníka Sama Tomse, kterého na živých vystoupeních nahradil Rens Ottink. Kapela se prosadila v roce 2014 debutem Sun Structures, které se tentýž rok umístilo na sedmé příčce ve Velké Británii a ihned je katapultovalo mezi přední představitele psychedelického rocku.

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako singly z předchozích nahrávek, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys. Euforicky gradujícím textem dávají najevo transformaci či znovuzrození. A hlásají jediné – jsme zpět, tentokrát ale silnější než kdy předtím. V refrénu se ovšem veškerá energie ztrácí, opouštíme realitu a letíme do říše snů. Rychlostí blesku jsme z ní ale pryč, otevíráme oči a už jsme zase strženi výrazným vokálem a pozitivní popovou melodií, která prostupuje celou písní. Tímto balancováním mezi mystikou a realitou nám Temples hned v první skladbě dopřávají to, co na nich máme rádi.

Nadšení se nevytrácí ani u You’re Either Onto Something, která svým šedesátkovým hippie nádechem a chytlavým refrénem aspiruje na rádiový hit. I textově si na ni dali záležet. Ústředním tématem je večírek – noc je den, pocit blaha eskaluje, křičící lidi jsou všude kolem a jejich malátné pohyby po pulzující podlaze se míhají před očima. Všechno se halí do tmy a objevuje se nový svět.

Majestátnost The Howl dodávají pochodové bicí. Refrén pak vyzývá k akci jako nějaký motivační pokřik, díky kterému je jasné, že měli Temples ambici vytvořit hymnu. Nakonec je z toho pouze song zahalený do klišé, u kterého si maximálně párkrát dupneme do rytmu. Naopak Step Down zůstane rezonovat podstatně déle, a to především díky kytarové lince, která dává skladbě funky vyznění. Průběh připomíná silný poryv větru, který hned prvním taktem strhne všechno s sebou, postupně zeslabuje a proměňuje se v třepotající vánek. Stejně uvolněně a nenuceně působí i její text – je na čase přestat utíkat a schovávat se.

Deska zapadá do diskografie Temples a některé skladby zní, jako by se album Sun Structures (2014) dočkalo pouze rozšířené verze. Texty jsou formálně propracovanější, ale pořád jde o jakousi sbírku různých témat, většinou v podobě emocí, vjemů, vizí či výkřiků. V těch lze jen těžko najít společného jmenovatele, který by albu dodal pocit celistvosti.

Otázkou tak zůstává, zda se Temples až příliš nedrží ve své komfortní zóně a nehrají na jistotu. Díky tomu se z nahrávky Hot Motion stává jen ničím výjimečný následovník dvou předchozích, a to i přes ambiciózní začátek plný energie a silných slov o změně a výrazném přerodu. Škoda.

Info

Temples – Hot Motion (ATO, 2019)
album na Spotify

Temples (uk)
25. 11. 2019 19:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace