Články / Recenze

Youth Lagoon jako pěstoun vesmírných rozkoší

Youth Lagoon jako pěstoun vesmírných rozkoší

David Loch | Články / Recenze | 12.04.2013

Zadáte-li si do vyhledávače jméno Trevora Powerse, vyskočí na vás pravděpodobně šablony typu „travor powers born, age, wiki“. Lačnost po tom, kolik tomuhle typanovi z Boise ve státě Idaho vlastně je, má své opodstatnění. Ačkoli první album The Year of Hybernation z roku 2011 vydal v pouhých dvaadvaceti, vizáží byste odhadovali, že se zasekl někde u devatenáctky. Ale hudba, kterou doposud se svým cirkusem vyplodil, je syntézou snů, smrti a kosmického prachu pro náročné. Youth Lagoon se řadí do takzvaného glo-fi, jenž v sobě kombinuje a míchá samply, loopy, synťák a další zvukové vychytávky. Ideologicky jsou zástupci této větve řazeni k novodobým „dětem Slunce“, to kvůli důrazu na pozitivní a uvolněné melodie. Jenomže žádná párty nekončí uklizeným stolem. Tudíž ani Youth Lagoon nepropadá šťastným kouzlům továrny na Absolutno a hloubá o smrtelnosti.

Název úvodní skladby Through Mind and Back naznačuje, o co ve Wondrous Bughouse půjde. Budeme zkoumat vlastní mysl a způsoby vnímání okolního světa. A začnu zpříma – intro mě příliš nenavnadilo. To následující Mute už vábí na zcela jiný zážitek, je možné, že Powers tímto kontrastem zamýšlel jakýsi předěl mezi profánním a nezištnou abstrakcí mysli?

Mute vtahuje postupně. Powersův vokál, vytuněný plovoucími efekty, nezřídka evokuje Bradforda Coxe a jeho Atlas Sound. Zejména v následujících skladbách je Powers někde na hranici Coxe, Andrewa VanWyngardena z MGMT a sem tam i fistulového trdlování z Islandu, ale ve většině případů se jeho vokál drží zpět, náladu a pocity navozuje především melodie. Powers chce po posluchači, který se nechává obvykle vést hlasem, aby opustil zavedený přístup.

Mute prozradí i další věci. Wondrous Bughouse je hlasitější než ambientnější předchůdce a většina skladeb je postavena na postupné gradaci. Důležitým nástrojem bude piáno, mnohdy až barokní. Co dále? Jestliže se Attic Doctor ošívá jako Animal Collective, Pelican Man jako pinkfloydovský energeťák a Dropla je výtažkem Inní mér syngur vitleysingur, pak není příliš prostoru pro stmelující tvrzení, že je to tak a tak. Zůstává nicméně dojem. A ten je podobný poslechu zmiňovaných formací. Neříkám, že Youth Lagoon vykrádá, ani že je neposlouchatelný. Jen že Wondrous Bughouse je recyklací známého, kterou táhne vlastní záměr (nebo producent Ben H. Allen?).

Osmnáctého března oslavil spirituální Powers čtyřiadvacet a tohle album pro něj představuje významný posun.

Info

Youth Lagoon - Wondrous Bughouse (Fat Possum Records, 2013)
www.last.fm/music/Youth+Lagoon

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Ďalší výlet dovnútra (Kee Avil)

Richard Michalik 31.08.2024

Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).

Nádej na vyslobodenie emócií z masy chladného betónu (Jack the Hipper)

Jakub Veselý 30.08.2024

Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.

Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)

David Stoklas 27.08.2024

Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace