Anek | Články / Recenze | 14.11.2013
Kdo sleduje scénu progresivní elektronické hudby, pravděpodobně zaregistroval kazetový label Opal Tapes. Funguje pouhé dva roky, ale i za tak krátkou dobu má katalog plný respektovaných jmen a skvělých alb z různých žánrových koutů elektronické hudby.
Šéfem Opal Tapes je Stephen Bishop, který se vedle aktivit spojených s vydavatelstvím věnuje svému projektu Basic House. První dlouhohrající album – Caim in Bird Form – vydal na začátku roku nejprve na kazetě a posléze ve vinylové verzi na labelu Digitalis. Hned v říjnu pak vydává další desku Oats na labelu Alter vedeného Luke Youngerem (v současnosti hrajícím jako Helm).
Basic House na Oats využívá pekelně hlubokého a nezvykle temného deep houseu, industriálně laděného ambientu a zvukových koláží známých ze scény označované jako post-noise (kultivovanějšího následovníka noiseu, kde sice hlavní roli nehraje randál a vysokofrekvenční tóny, ale klasické stavební prvky hudby jako melodie nebo rytmus nadále chybí). Fascinujícím způsobem jsou po většinu desky všechny tyto tři polohy využívány zároveň. Oats je tak vystaveno ve více úrovních – buďto se pod hladinou taneční hudby přelévá mihotavý hudební doprovod k halucinování (C-Beat) nebo někde pod plochami industriálního zvuku tušíme tlumené ozvěny večírku ve stylu distant rave (Time Table, L-Wave And Comb). Rytmu Bishop dosahuje jak tradičními beaty, tak střihem zvukových ploch (nekompromisní tanečně industriální deathrave B.G. Feathers).
Taneční noise, temný deep house, industriálně ambientní distant rave, nic z toho není zrovna běžné spojení. Na Oats je to všechno, zároveň ale bez ostrých přechodů, bez překombinovanosti nebo nesoudné eklektiky. Je to jedna z desek, u kterých má člověk pocit, že to v hudbě pořád žije, že vývoj existuje a má smysl být toho součástí. Oats bude fungovat dobře jako taneční hudba pro posluchače noiseu a industriálu, nejsem si ale jistý, jak bude působit na běžné fanoušky taneční hudby. Mé alter ego s kulturně teroristickým apetitem by to nicméně rádo vyzkoušelo, ideálně propašováním Oats třeba na závěr večírku typu Sensation.
Jména z katalogu Opal Tapes se v Praze už objevily – S Olbricht zahrál pod karlínským viaduktem houseový set na úrovni toho nejlepšího z Boiler Room, reakce na večírek s Huerco S v Café Neustadt byly nadšené. Dnes máte možnost posoudit projev Basic House naživo v žižkovském Finalu. Předskakovat budou Lightning Glove. (Ti mimochodem nedávno vydali repress své druhé kazety Raving Peacock's Tail, kterou masteroval právě Bishop.)
Basic House – Oats (Alter, 2013)
https://www.facebook.com/pages/Basic-House/221859887882412?directed_target_id=0
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.