Kam na rajz s Banánem

V nové rubrice Kam na rajz si necháme známými osobnostmi veřejného života (sick! ale jen trochu) podsouvat akce, kam se samy chystají nebo kam by rády šly. Proč prošvihnout nejlepší koncert na světě? Jen proto, že o něm nevíte? Chcete, aby tam byl jenom jeden nadšenec? Kam na rajz s Banánem není pozvánka na farmářské trhy, ale na kopec: „Možná se to bude zdát jako těžký pragocentrismus, navíc i v rámci Prahy zacílený na jedno místo, ale jelikož si pořád myslím, že nejlepší koncerty jsou na Sedmičce, míří moje tipy právě tímto směrem.“

Burn (us) + Gust (se) | 17. 3. 2018, Klub 007, Praha
Burn kdysi vydali na Revelation jen jeden singl, ten ale vstoupil do historie. Psal se rok 1990 a Chaka Malik a spol. přinesli do klasického NYHC více rockového vlivu, který předznamenal pozdější boom tzv. posthardcoru. Ostatně za bicími v té době neseděl nikdo jiný než Alan Cage, pozdější bubeník Quicksand. Burn se vrátili poprvé v roce 2001 a teď znovu. Navíc v plné síle a se skvělou deskou Do or Die na Deathwish. Jejich specifický styl nikdy nebyl pro každého a platí to i teď, já se ale jejich koncertu na Sedmičce nemůžu dočkat, tím spíš, že to bude jejich první klubové vystoupení u nás.

The World Is a Beautiful Place and I Am No Longer Afraid to Die (us) | 28. 3. 2018 Klub 007, Praha
Hodně zvláštní název a celkově trochu neuchopitelná kapela nebo možná spíše kolektiv. Nedávno jsem zaregistroval vtipnou debatu mezi kytaristou Dylanem a Brianem z Russian Circles a Sumac o tom, jak se TWIABP vůbec můžou vejít na pódium na Sedmičce. Dylan říkal, že to byl naposledy oříšek a že pár lidí mu během koncertu napadalo na pedal board, ale že večer měl úžasnou atmosféru. Očekávám ji i teď, tím spíš, že nová deska na Epitaphu je skvělá.

Bell Witch (us) | 10. 4. 2018 Klub 007, Praha
Dělal jsem jim koncert asi šest let zpátky a velmi rád na to vzpomínám. I tady platí, že Sedmička je pro podobnou kapelu dokonalým prostorem, který zachovává intimitu a disponuje drtivým zvukem. Bell Witch se v součastnosti dopracovali na vrchol undergroundové doommetalové scény. Extrémně smutná, ale také extrémně zaťatá a odhodlaná muzika s neopakovatelnou atmosférou, kořeny hluboko v punku a starém metalu, skromnost a riffy jak hovado. Temná mše 2018.