Články / Recenze

Přesvědčivý návrat Sleep

Přesvědčivý návrat Sleep

Filip Miškařík | Články / Recenze | 28.09.2018

OHODNOŤTE DESKU

Patnáctiletá odmlka mezi nahrávkami představuje pro mnohé umělce i fanoušky propast, kterou se málokdy podaří překlenout. To však neplatí pro kultovní americkou metalovou formaci Sleep, která přišla s novinkou The Sciences – a zašlá sláva je zpátky.

Sleep zahájili kariéru na začátku 90. let s nahrávkami Volume One a Holy Mountain, které jim přinesly velkou odezvu na tehdy se rozrůstající stonermetalové scéně a také nahrávací smlouvu. Následující Dopesmoker s jedinou, šedesátiminutovou skladbou ale label London Records neskousnul a obstrukce s jeho vydáním vedly až k rozpadu skupiny (deska vyšla až v roce 2003 u Tee Pee). Sleep opět začali hrát v roce 2009 a postupným koncertováním a nahráváním nových skladeb se dopracovali až k vydání The Sciences.

Sleep hudebně navazují tam, kde kdysi skončili. Hutná, tvrdá a pomalá kytara, dunění zkreslené, mohutně znějící baskytary a masivní bicí tvoří základ jejich zvuku. Repetitivní kytarové riffy postupně gradují a dlouhé „jamy“ přivádí posluchače do téměř meditativního stavu. Pomalé pasáže jsou prokládány agresivnějšími momenty, které si uchovávají robustní zvuk.

Leitmotivem Sleep je nepřekvapivě marihuana, která je hnacím motorem i zdrojem inspirace. Ať už v různých slovních hříčkách („hashteroid fields“, „splash down on the TH sea“, „the CBDeacon“) nebo přímočarých textech o hulení („Chalice smoke exhalation engulfs the freeway up above...“), odkazy na trávu prostupují celým albem.

Po krátkém intru desku otvírá Marijuanaut’s Theme – prudkou kaskádu powermetalových akordů přiživuje rychlé, technické bubnování Jasona Roedera a ke konci ještě doplňuje kytarové sólo Matta Pikea. Prostřední tři skladby vycházejí z charakteristického zvuku kapely, ve kterém se mísí hřmění zkreslených kytar s riffy à la Tony Iommi. Kontrast tvoří závěrečná instrumentálka The Botanist s vybrnkávanými akustickými kytarami a psychedelickým finále, což je příjemné osvěžení po čtyřiceti minutách tvrdých riffů.

Ačkoli se nejedná o revoluci v rámci jejich diskografie, Sleep na The Sciences se vrátili možná až s nečekanou vervou. Přinesli další dávku toho, čím se proslavili v raných devadesátkách, a potvrdili, že to stále umí více než dobře. Energický, řádně přesvědčivý comeback s  potenciálem pro další tvůrčí vývoj.

Info

Sleep – The Sciences (Third Man, 2018)
fb kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace