Články / Recenze

Sakala – vzorovej zlostroj

Sakala – vzorovej zlostroj

David Vo Tien | Články / Recenze | 17.12.2014

Brouk představuje zlo, nadpozemskou sílu, hnus, jistou dávku fascinace spojenou s obezřetností, strach. Ve starověkém Egyptu byl Scarabeus sacer považován za posvátné zvíře, byl spojován s reinkarnací, takže nepřekvapí, že se mu česky říká Vruboun posvátný. Stal se také symbolem boha Cheprera, jednou z manifestací slunečního boha, neboť starověcí Egypťané žili v domnění, že scarabeus existuje pouze v samčí podobě, a vzniká tedy sám ze sebe, a jeho válení kuličky trusu jim připomínalo Cheprerův úkol otáčet slunce okolo oblohy. Gigerův Alien také nemá daleko k podobě brouka, stejně jako mravenci se líhne z vajíček, které klade královna. Jestli něco na filmovém plátně ztvárnilo plíživé zlo, tak to byl právě tento endoparazitoid. O zlatém skarabeovi napsal rovněž povídku mistr hrůzy a pocitu rozkladu a ztráty Edgar Allan Poe, který se vydal dobrodružnějším směrem. A není náhoda, že na National Geographic vznikl pořad Insects from Hell, který se zabýval právě hrůzostrašnými hmyzáky všech druhů i velikostí. Některé výsledky po zadání hesla „bug from hell“ do vyhledávače jsou taky jen pro otrlé. Obal nového EP IVL jindřichohradecké Sakaly skýtá pohled na plíživé insektoidní zlo.

Zlo i plíživost mají mnoho podob, analogie s broukem ale pravděpodobně končí u přebalu, tedy v tomto případě. Pět válů na ploše necelých osmnácti minut se blíží ke svému konci středním tempem, zato vokál je dostatečně plíživý a naléhavý a dává svým zabarvením hudbě emo-hardcorový nádech. Když jsem poprvé poslouchal starší materiál Sakala, říkal jsem si „jako kdybyby sludge s vokálem Ravelin 7“, ovšem nadnesené vodítko s novými skladbami pozbývá platnosti. Někdo mluví o disonanci blízké Ulcerate a Gorguts, tedy dvěma deathmetalovým skupinám pojímajícím žánr techničtěji, se zaměřením více na strukturu než rychlost. Z nějakého důvodu mi během poslechu IVL vytanuli na mysl Coalesce, kteří taky pracují s disonantními prvky, ale pro srovnání jsou příliš neurotičtí a zběsilí. Možná jako Botch, jen u Sakala kytarové botch klikyháky hraje především basa, která má ve tříčlenné sestavě dostatek prostoru. Těch vlivů bude patrně mnoho napříč žánry, takže jakékoli přirovnání budou spíše na škodu. Jak říká profil kapely: metal.

Takto jednoslovně nelze Sakala odbýt, i když to je výstižné. Ne že by zvuk nahrávky byl špatný, dokážu si ho ale představit robustnější, těžší a jasnější v případě vokálu. Několik riffů zase působí příliš ploše, jako „odrhovačka“. Kapela s nimi ale pracuje vědomě, je to otázka vkusu, někomu můžou ve válech překážet, jiného můžou vybičovat. Je škoda, že elektronická verze ípka neobsahuje texty, které jsou sice česky, ale ne vždycky je jim rozumět. Slovy komentáře jednoho z fanoušků: vzorovej zlostroj.

Info

Sakala – IVL (diy, 2014)
www.sakala.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace