Články / Recenze

Tady bydlí Beata Bocek. A vy?

Tady bydlí Beata Bocek. A vy?

Barka Fabiánová | Články / Recenze | 18.05.2013

Slezsko a Valašsko. Český Těšín a Rožnov pod Radhoštěm. Místa, které spojuje album Ja tutaj mieszkam (Bydlím tady). Po bardovi Jaromíru Nohavicovi a cellistce Dorce Barové se objevil další hlas, při kterém zpozorníte a po chvíli mu podlehnete. Beata Bocek se na hudební scéně pohybuje poměrně dlouho, už ve dvanácti letech se rozhodla, že bude hrát a zpívat vlastní věci. Ve čtrnácti objevila akordeon, v patnácti vzala do ruky kytaru ukrajinské výroby a když se na ni naučila hrát, pořídila si elektrickou kytaru. S holkama měly rockovou kapelu, ale po čase zjistila, že jí víc vyhovuje role osamělé písničkářky. Rockové dospívání zachytila na debut Przeszkoda (v roce 2004), další, překvapivě optimistickou desku nazvala Czary moje, dary twoje (2007), ale větší pozornosti se jí dostalo až s posledním albem, které loni v listopadu vydalo Indies Scopes.

Beatu Bocek jsem poprvé slyšela v Mázhasu na malém festiválku na Grabštejně. Na místním Worldfestu byla jedním z největších překvapení. Beatina vystoupení mají domáckou atmosféru, dodávají energii a návštěvníci jejich koncertů často mluví o „auře“ a okouzlení. I při poslechu alba tak můžete mít pocit, že sedíte někde v chalupě a nasloucháte jejím příběhům. Písně jsou autorské (až na zhudebněnou modlitbu Taeba od kazatele Thomase Morea) a převážně v polštině. Polský jazyk je pro Beatu Bocek přirozený a jak sama přiznává, je pro ni jednodušší vyjadřovat v něm pocity a nálady. Přesto nemáte pocit, že byste byli ztraceni v překladu, a nemusíte ani pocházet ze Slezska. Kromě polštiny deskou zní i čeština a francouzština a píseň s názvem Japonská je dokonce ve smyšleném jazyce. Texty jsou inspirované přírodou, duchovnem i duševnem a často jsou zhudebněnou poezií. Neubráním se srovnání s texty Martina Evžena Kyšperského z brněnských Květů.

Na desce hrají ještě čtyři muzikanti, Beata Bocek si však vystačí sama. Při zpěvu se doprovází na akordeon, kytaru, ukulele, koncovku a mbiru a každý z nástrojů dodává písním odlišnou atmosféru. Zatímco koncovka připomíná horaly, akordeon těšínské písničkáře, kytara folkaře z Valašska, mbira dodává snivou atmosféru a určitou dávku šamanství. Ukulele zase touhu vydat se na cesty.

O kvalitách alba Ja tutaj mieszkam svědčí i nominace na žánrové hudební ceny Anděl (v kategorii World Music), nezávislé Tais Awards a sedmé místo v anketě rádia Proglas. Kritiky nešetří chválou, takže pokud se chcete přesvědčit o jedinečnosti Beatiných akcí na vlastní uši, nezbývá než se vydat na koncert či festival. Beata jich má letos naplánováno opravdu hodně.

Info

Beata Bocek – Ja tutaj mieszkam (Indies Scopes, 2013)
www.beatabocek.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace