prof. Neutrino | Články / Recenze | 05.03.2022
Po bestselleru Sapiens, přehodnocujícím zásadní momenty dějin lidstva z perspektivy 21. století, se populární izraelský historik ve své druhém díle Homo Deus pustil do odvážných predikcí blízké budoucnosti. Opět při tom hojně využívá nejen makrohistorických srovnání, ale i aktuálních poznatků sociálních a přírodních věd. Z vlivného historika se Yuval Noah Harari stal i provokativním futurologem.
Příběh začíná obdobím antropocénu, kdy lidé převzali otěže nad světem a přestali mít strach z bohů a jejich pozemských posluhovačů. Člověk se tak od dob osvícenství a humanistické revoluce považuje za svobodnou bytost vládnoucí přírodním silám. Významný prostor Harari věnuje i našim příbuzným z živočišné říše a domněnce, že jde o pouhé instinktivní „stroje“ či produkty potravinářského průmyslu, bez vlastního prožívání a potřeb, což však není empiricky prokazatelné. A jsou nám zřejmě blíže, než si připouštíme.
Harari zpochybňuje existence individuální duše člověka za pomocí současné neurovědy, která ji nikde nenachází. I kolektivní konstrukty, jako národ, stát, peníze nebo globální monopoly Google či Apple, jsou jen lidmi vytvořené abstrakce, kterým důvěřují, jako kdysi věřili v bohy. Harari trefně glosuje: „Podniky, peníze i národy byly vymyšleny, aby nám sloužily, nikoli proto, abychom pro ně obětovali svůj život.“ Velkou iluzí je „posvátná kráva“ liberální ideologie, totiž svobodná vůle, které nedává z pohledu současné vědy žádný větší smysl. Jsme daleko spíš průsečíkem mnoha nevědomých impulsů než vědomé racionální volby.
Symptomem dnešního světa je neustálá snaha genetického inženýrství po vylepšení člověka a jeho vlastností, které by mu prodloužily život a posunuly ho blíž k nesmrtelnosti a proměnily ho v Homo Deus. „Hledáním blažené nesmrtelnosti se lidé snaží připodobnit bohům. Nejen tím, že touží po božské moci, ale i proto, že k potlačení stáří a utrpení potřebují ovládat vlastní biologické pochody. Pokud by se podařilo vytěsnit smrt a bolest z těla, umožnila by nám taková nadvláda manipulovat s orgány, emocemi a inteligencí. Získali bychom sílu Herkula, smyslnost Afrodity, moudrost Athény či bláznovství Dionýsa.“
Díky analýze velkých dat o nás umělá inteligence už brzy bude vědět víc, než víme o sobě my sami, a to od nákupních návyků, sexuálního života až po volební preference. Půjde o řízenou manipulaci společnosti a možná i zánik samotné demokracie. Tím by se měla završit naše závislost na globální síti, umožňující transformaci lidského života na nadbiologickou úroveň. Lidé delegují svou výsadní úlohu „mystickým“ algoritmům, které ho evolučně nahradí a stanou se hybateli světa. A člověk ztratí svoji domýšlivou důležitost. Jakýmsi technologickým náboženstvím budoucnosti se tak má stát dataismus, založený na víře ve svobodný a nepřerušovaný tok dat, který by měl zajistit pokračování vývoje člověka v posthumánní době. To se v podstatě shoduje s filozofií transhumanismu, o níž se Harari překvapivě vůbec nezmiňuje.
V Homo Deus jde občas o čiré spekulace, avšak co je dnes vědeckou fikcí, se už brzy může stát realitou. Kniha je dobrým impulsem k debatě o možném směřování budoucnosti naší civilizace, která se díky novým technologiím radikálně mění. Jakkoliv ledacos z toho, co bylo ještě v době prvního vydání knihy v roce 2017 aktuální, je dnes nenávratná minulost.
Yuval Noah Harari - Homo Deus: Stručné dějiny zítřka (Leda, 2021)
web nakladatelství
foto © se svolením Leda.cz
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Veronika Tichá 26.08.2024
V narativním songu Strašidla Toad Planet ukazují, že si dokážou pohrát i s funkovějšími melodiemi a nástrojovou kompozicí... Debut u Kabinet Records.
Klára Šajtarová 21.08.2024
Vycházející hvězda hardcoru a metalcoru z Oldhan County v Kentucky nenabízí žádné kompromisy – žádné čisté vokály, žádné přepálené refrény.
Kryštof Kočtář 15.08.2024
Skladby samy mají strukturu jemně rozkolísaných záchvěvů, které dohromady připomínají obraz plynoucí čáry života.
Mária Karľaková 15.08.2024
Kniha je naozaj výnimočná osobná spoveď. Je intímna, plná pocitov, myšlienok, postrehov, otázok z dospievania jedného dievčaťa.
Dušan Šuster 02.08.2024
Rýchlik to veru nie je. Kilometre ubiehajú pomaly – Donato stanovil tempo okolo 110 bpm, čo je o poznanie menej než trend v súčasnom techne – a basový bubon má…
Šimon Žáček 31.07.2024
Ostře kritizovat konzumní společnost dokázala již několikrát, což mnohdy vedlo i k mezinárodnímu úspěchu – zejména v případě oscarového Parazita či megahitu Hra na oliheň.
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.